Co je dobré vědět o invalidním důchodu?

8. 3. 2017 Petr Gola

Pouze dlouhodobé zdravotní problémy pro přiznání invalidního důchodu nestačí. Když žadatel o invalidní důchod nezíská potřebnou dobu pojištění, tak nemůže invalidní důchod pobírat na účet.

 

Potřebná doba pojištění pro přiznání invalidního důchodu se liší dle věku. Ve věku do 20 let je nutné získat dobu pojištění méně než 1 rok, od 20 let do 22 let alespoň v rozsahu jednoho roku, od 22 let do 24 let alespoň v rozsahu 2 roky, od 24 let do 26 let alespoň v rozsahu 3 roky, od 26 let do 28 let alespoň v rozsahu 4 roky a nad 28 let v rozsahu alespoň 5 let. Občané starší 38 let, kteří nesplňují potřebnou dobu pojištění v rozsahu alespoň 5 let v posledních 10 letech, získají potřebnou bodu pojištění, když získají dobu pojištění alespoň v rozsahu 10 let v posledních 20 letech.

 

Problém jménem dlouhodobá nezaměstnanost

Do doby pojištění se jako náhradní doba pojištění započítává evidence na úřadu práce pouze v zákonném rozsahu. Evidence na úřadu práce se  započítává vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Invalidní důchod v praxi nebývá přiznáván zejména lidem, kteří jsou dlouhodobě v evidenci na úřadu práce. Řešením může být v některých případech doplacení pojistného formou dobrovolného důchodového pojištění.

 

Praktický příklad

Paní Nováková (31 let) si požádala o invalidní důchod na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení). Paní Nováková byla uznána posudkovým lékařem invalidní ve II. stupni. Paní Nováková však nezískala z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti potřebnou dobu pojištění v rozsahu 5 let. Paní Nováková tak nemůže pobírat invalidní důchod.

 

Vlastní výdělečná činnost je přínosná

Invalidní důchodci mohou během pobírání invalidního důchodu pracovat, když vykonávána práce odpovídá svým rozsahem, náplní a náročností jejich zdravotnímu stavu. Protože doba pobírání invalidního důchodu I. stupně a II. stupně nepatří mezi náhradní doby pojištění pro výpočet starobního důchodu, tak je s ohledem na výpočet starobního důchodu pro příjemce invalidního důchodu I. stupně a II. stupně vhodné během pobírání invalidního důchodu pracovat nebo podnikat a z příjmu odvádět sociální pojištění.

 

Praktický příklad

Paní Zámorské (53 let) byl přiznán invalidní důchod I. stupně ve výši 6 190 Kč. Paní Zámorská však po celou dobu pobírání invalidního důchodu I. stupně pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 12 000 Kč. Z hrubé mzdy je odváděno sociální pojištění. Paní Zámorská bude mít z důvodu práce během pobírání invalidního důchodu I. stupně vlastní starobní důchod vyšší než invalidní důchod.

 

Jak se invalidní důchod počítá?

Měsíční částka invalidního důchodu závisí na přiznaném stupni invalidity, získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu. Každý invalidní důchod se skládá ze základní výměry důchodu ve výši 2 550 Kč a procentní výměry důchodu. Procentní výměra důchodu závisí na konkrétním průběhu pojištění. Čím vyšší příjmy v rozhodném období a získaná doba pojištění a přiznaný stupeň invalidity, tím vyšší měsíční invalidní důchod. Do doby pojištění se pro účely invalidního důchodu započítává získaná doba pojištění před vznikem invalidity plus dopočtená doba pojištění. Jako dopočtená doba pojištění se započítává doba pojištění od vzniku invalidity do dosažení důchodového věku ženy stejného ročníku narození, která nevychovala žádné dítě. Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě.

 

Praktický příklad

V přiložené tabulce si provedeme názorný výpočet invalidního důchodu pana Krátkého v roce 2017. Spolu s dopočtenou dobou pojištění získal pan Krátký dobu pojištění v rozsahu 46 let. Osobní vyměřovací základ pana Krátkého činí 21 770 Kč.

 

Text Částka
Doba pojištění v celých letech 46
Osobní vyměřovací základ 21 770 Kč
První redukční hranice

(do 12 423 Kč, ze 100 %)

12 423 Kč
Druhá redukční hranice

(od 12 423 Kč do 112 928 Kč, z 26 %)

2 431 Kč
Výpočtový základ

(12 423 Kč + 2 431 Kč)

14 854 Kč
Procentní výměra pro invalidní důchod I. stupně

(14 854 Kč x (46 x 0,005)

3 417 Kč
Procentní výměra pro invalidní důchod II. stupně

(14 854 Kč x (46 x 0,0075)

5 125 Kč
Procentní výměra pro invalidní důchod III. stupně

(14 854 Kč x (46 x 0,015)

10 250 Kč
Základní výměra důchodu 2 550 Kč
Měsíční invalidní důchod I. stupně

(2 550 Kč + 3 417 Kč)

5 967 Kč
Měsíční invalidní důchod II. stupně

(2 550 Kč + 5 125 Kč)

7 675 Kč
Měsíční invalidní důchod III. stupně

(2 550 Kč + 7 675 Kč)

12 800 Kč

vlastní výpočet autora

 

Invalidní důchod I. stupně by měl pan Krátký ve výši 5 967 Kč, invalidního důchod II. stupně ve výši 7 675 Kč, a invalidní důchod III. stupně ve výši 12 800 Kč. Při výpočtu invalidního důchodu I. stupně se totiž každý rok pojištění násobí koeficientem 0,005, při výpočtu invalidního důchodu II. stupně koeficientem 0,0075 a při výpočtu invalidního důchodu koeficientem 0,015.

 

 

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězdNehodnoceno
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře