Co vědět o podnikání v invalidním důchodu v 10 bodech?

29. 5. 2017 Petr Gola

Někteří invalidní důchodci prvního a druhého stupně by chtěli pracovat, ale nemohou najít práci odpovídající jejich zdravotnímu stavu. V některých případech proto zahájí samostatnou výdělečnou činnost. Co je dobré vědět o podnikání v invalidním důchodu?

 

Při výkonu samostatné výdělečné činnosti by měli všichni invalidní důchodci volit pracovní tempo a náročnost práce odpovídající jejich zdravotnímu stavu. Protože však doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně nebo druhého stupně nepatří mezi náhradní doby pojištění pro výpočet starobního důchodu, tak by invalidní důchodci měli během pobírání invalidního důchodu s ohledem na výpočet starobního důchodu pracovat nebo podnikat.

 

  • Plnění oznamovacích povinností

Invalidní důchodci, kteří chtějí zahájit samostatnou výdělečnou činnost, si musí plnit své oznamovací povinnosti na příslušných úřadech stejně jako ostatní osoby samostatně výdělečně činné. Jestliže potřebují pro výkon dané samostatné výdělečné činnosti živnostenské oprávnění, tak si ho musí vyřídit.

 

Invalidní důchodci jsou ve výkonu samostatné výdělečné činnosti limitováni svým zdravotním stavem a nikoliv příjmovým limitem. Invalidní důchodci mohou tedy současně pobírat invalidní důchod i nadstandardní příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Dosažený zisk ze samostatné výdělečné činnosti přitom nemá vliv na výši invalidního důchodu. Vysoké příjmy však mají pozitivní vliv na výpočet následného starobního důchodu.

 

  • Vedlejší samostatná výdělečná činnost

Výkon samostatné výdělečné činnosti během pobírání invalidního důchodu se pro účely placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění považuje za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při výpočtu sociálního pojištění a zdravotního pojištění, tak nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Sociální pojištění i zdravotní pojištění se vždy vypočítá dle skutečně dosaženého hrubého zisku. To je výhodné zejména při nižších ročních příjmech.

 

  • Limit pro neplacení sociálního pojištění

Z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, když je hrubý zisk (tedy příjem ponížený o výdaje) do limitu. Za celý kalendářní rok 2017 je limitem částka 67 756 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se limit poměrně snižuje. Jestliže není ze samostatné výdělečné činnosti odváděno sociální pojištění, tak toto období nemá vliv na výpočet starobního důchodu.

 

  • Nárok na daňové slevy

Všichni invalidní důchodci vykonávající samostatnou výdělečnou činnost uplatní v daňovém přiznání základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. A to bez ohledu na počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnost během roku. Invalidní důchodci mají dále nárok na slevu na invaliditu. Roční sleva na invaliditu prvního stupně a druhého stupně činí 2 520 Kč a roční sleva na invaliditu třetího stupně činí 5 040 Kč. Při splnění nároků na další daňové slevy (např. na manželku, na studenta, školkovné) a daňové odpočty (např. odpočet úroků z úvěru na bydlení, dary) lze uplatnit i tyto další daňové slevy a daňové odpočty.

 

  • Platby z účtu na účet nepodléhají EET

Elektronická evidence tržeb se netýká plateb z účtu na účet, neboť tyto platby jsou snadno dohledatelné. Osoby samostatně výdělečně činné, které veškeré své činnosti fakturují a veškeré platby dostávají na bankovní účet, tak nemají s EET žádné starosti.

 

  • Výdeje lze uplatnit paušálem

OSVČ vedou buď účetnictví nebo daňovou evidenci nebo evidenci příjmů při uplatnění výdajového paušálu. Účetnictví vedou v praxi pouze OSVČ, kterým tuto povinnost ukládá zákon. Většina drobných OSVČ se tedy rozhoduje mezi daňovou evidencí a evidencí příjmů při uplatnění paušálu. Využití výdajového paušálu, který může být 40 %, 60 % nebo 80%, a to v závislosti na vykonávané činnosti, je jednoduché a při nižších skutečných výdajích i daňově úsporné.

 

  • I invalidní důchodce může být plátcem DPH

Plátcem daně z přidané hodnoty může být i OSVČ pobírající invalidní důchod, jestliže je splněna některá ze zákonných podmínek. Nejčastějším důvodem překročení miliónového obratu v předchozích 12 kalendářních měsících.

 

  • Musí se odezvat i přehledy o příjmech a výdajích

I při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je nutné vždy doručit za příslušný kalendářní rok daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob na finanční úřad a dále přehled o příjmech a výdajích na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) a přehled o příjmech a výdajích na příslušné zdravotní pojišťovně. Daňové přiznání je nutno doručit, i když je daňová povinnost z důvodu využití daňových slev a odpočtů nulová. Přehled o příjmech a výdajích na místně příslušnou OSSZ je rovněž nutné vždy doručit, i když je hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu a nevzniká povinnost platit sociální pojištění. Zdravotní pojištění se platí vždy, i při velmi nízkém hrubém zisku, neboť zde není stanoven žádný limit a neuplatňují se žádné daňové slevy a odpočty.

 

  • Je možné pracovat i podnikat současně

Invalidní důchodci mohou současně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a pracovat (např. na zkrácený úvazek na pár hodin týdně nebo na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce).

 

Zdroj obrázku: https://pixabay.com/

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězdNehodnoceno
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře