Důchody a sociální a zdravotní pojištění

9. 2. 2017 Petr Gola

Zdravotní pojištění musí být vždy placeno, pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Když není placeno sociální pojištění a přitom se dané období nehodnotí jako náhradní doba pojištění, potom se tyto měsíce nehodnotí pro důchod. Jak to mají důchodci se zdravotním a sociálním pojištěním?

 

Stát je plátcem zdravotního pojištění za všechny příjemce státního důchodu i za tzv. předdůchodce, jak vyplývá z ustanovení § 7 zákona o zdravotním pojištění č. 48/1997. Sociální pojištění však stát za nikoho přímo neplatí, při splnění zákonných podmínek je však dané období hodnoceno pro důchodové účely jako náhradní doba pojištění. Jako náhradní doba pojištění se přitom hodnotí pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Podívejme se na vybrané příklady, které z rozdílného posuzování zdravotního a sociálního pojištění pro důchodce plynou.

 

Praktický příklad 1)

Pan Surý je v řádném starobním důchodu a pobírá pouze řádný starobní důchod. Pan Surý nemá tedy žádné daňové starosti. Zdravotní pojištění za pana Surého platí stát. Otázku sociálního pojištění má již vyřešenu, neboť mu byl přiznán starobní důchod. Státní důchod podléhá dani z příjmu fyzických osob zcela výjimečně, až nad částku 396 000 Kč za rok 2017.

 

Praktický příklad 2)

Paní Smutná je ve starobním důchodu a dále pracuje pro svého zaměstnavatele. V řádném důchodovém věku nejsou žádná omezení ohledně práce nebo podnikání. Protože paní Smutná pracuje, tak ji bude z hrubé mzdy odvedeno jejím zaměstnavatelem zdravotní pojištění, sociální pojištění i daň z příjmu fyzických osob, stejně jako ostatním zaměstnancům. I pracující důchodci mají nárok na daňovou slevu na poplatníka. V případě, že výdělečná činnost paní Smutné bude trvat alespoň 360 kalendářních dní, tak si může z důvodu výdělečné činnosti v důchodu požádat o zvýšení důchodu na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení). Z důvodu práce během pobírání státního důchodu se starobní důchod zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu.

 

Praktický příklad 3)

Pan Králík pobírá invalidní důchod prvního stupně. Pan Králík nepracuje a ani není veden v evidenci na úřadu práce. Pan Králík si nemusí platit zdravotní pojištění ani sociální pojištění. Zdravotní pojištění za pana Králíka platí stát. Doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně se však nepočítá jako náhradní doba pojištění pro důchodové účely. Protože pan Králík během pobírání invalidního důchodu nepracuje, tak se mu toto období nehodnotí pro výpočet starobního důchodu. S ohledem na výši starobního důchodu je pro příjemce invalidního důchodu prvního stupně a druhého stupně vhodné pracovat a z příjmu odvádět sociální pojištění. Odchodem do starobního důchodu si však invalidní důchodci nemohou finančně pohoršit. Když vyjde starobní důchod nižší než invalidní důchod, tak se pobírá stále invalidní důchod, přičemž tento invalidní důchod by se v 65 letech přetransformoval na starobní důchod ve stejné výši.

 

Praktický příklad 4)

Paní Malá má rok před odchodem do důchodu, přičemž ji nyní vznikl nárok na vdovský důchod po zemřelém manželovi. Paní Malá je v současné době na úřadu práce a skončil ji nárok na podporu v nezaměstnanosti. Paní Malá bude pobírat vdovský důchod, proto nechce být již na úřadu práce a chce odejít až do řádného důchodu. Zdravotní pojištění bude za paní Malou platit stát, ať už bude v evidenci na úřadu práce nebo bude pouze pobírat vdovský důchod. Doba pobírání vdovského důchodu se ji však nebude hodnotit pro důchodové účely. Pro paní Malou by tedy bylo vhodné být v evidenci na úřadu práce i po skončení nároku na podporu v nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce se totiž jako náhradní doba pojištění pro výpočet starobního důchodu počítá vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Dále se však započítává i evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, maximálně však v rozsahu tří let. Doba tří let se zjišťuje zpětně a do 55 let započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Paní Malá ještě zápočet evidence na úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti nevyužila, proto je pro ní s ohledem na výpočet starobního důchodu lepší být v evidenci na úřadu práce.

 

Praktický příklad 5)

Pan Koukal odešel do předdůchodu tři roky před dosažením řádného důchodového věku. Během čerpání předdůchodu čerpá vlastní naspořené peníze v doplňkovém penzijním spoření. Předdůchod není státní důchodovou dávkou. Pan Koukal se čerpáním předdůchodu chtěl vyhnout krácení důchodu, kterému by se v případě volby předčasného důchodu nevyhnul. Za předdůchodce platí zdravotní pojištění stát. Ale doba pobírání předdůchodu neplatí mezi náhradní doby pojištění pro výpočet starobního důchodu. Řádný starobní důchod občana, který pracuje až do dosažení řádného důchodového věku je tedy vyšší než občana, který čerpá předdůchod, neboť v prvním případě se získá vyšší doba pojištění, která významným způsobem ovlivňuje výši státního důchodu, vše samozřejmě za podmínky stejného příjmu během produktivního věku. Díky předdůchodu je však měsíční důchod vyšší než by byl v případě odchodu do předčasného důchodu.

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězdNehodnoceno
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře