Jak je důležitá doba pojištění?

Jak je důležitá doba pojištění?
25. 4. 2013 | Aktualizováno: 26. 4. 2013 Petr Gola

Pro přiznání starobního důchodu, předčasného důchodu nebo invalidního důchodu je potřeba získat potřebnou dobu pojištění. Nestačí tedy dosáhnout pouze důchodového věku. Navíc doba pojištění ovlivňuje výši důchodu více, než si někteří občané připouští.

 

Dosažení důchodového věku pro přiznání starobního důchodu nestačí. Kdo nezíská potřebnou dobu pojištění, tomu není starobní důchod přiznán. V současné době se potřebná doba pojištění každoročně o jeden rok zvyšuje.

  • V roce 2009 a dříve bylo nutné získat 25 let pojištění. V letošním roce je nutné získat je zapotřebí 29 let pojištění a po roce 2018 již dokonce 35 let pojištění. Splnit podmínky pro přiznání starobního důchodu tak bude náročnější.
  • Stejná doba pojištění jako u řádného starobního důchodu platí i pro předčasný důchod. V současné době mohou občané odejít do předčasného důchodu až 3 roky před dosažením řádného důchodového věku. Dřívější odchod do důchodu však neznamená, že mohou občané získat nižší dobu pojištění, aby jim vznikl nárok na důchod.

 

Bez potřebné doby pojištění není přiznán invalidní důchod

Někteří občané si myslí, že když mají zdravotní problémy, tak jim bude automacky přiznán invalidní důchod prvního, druhého nebo třetího stupně. Není tomu tak. I když je posudkovým lékařem OSSZ vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu přiznána invalidita prvního, druhého nebo třetího stupně, tak nemusí být invalidní důchod přiznán. Žadatel o invalidní důchod musí totiž získat potřebnou dobu pojištění. V posledních deseti letech před vznikem invalidity musí být získána potřebná doba pojištění, která je odstupňována podle věku.

  • Ve věku do 20 let je doba pojištění méně než 1 rok, od 20 do 22 let 1 rok, od 22 let do 24 let 2 roky, od 24 let do 26 let 3 roky, od 26 let do 28 let 4 roky a nad 28 let 5 let doby pojištění.

Dlouhodobá nezaměstnanost tak v praxi často znamená, že je žádost o invalidní důchod zamítnuta. Evidence na úřadu práce sice patří mezi náhradní doby pojištění, ale započítává se v omezeném rozsahu do doby pojištění.

 

Započítávají se i náhradní doby pojištění

Do doby pojištění se nezapočítá pouze doba, kdy občan ze svého příjmu, ať už ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, odvádí důchodové pojištění, ale rovněž náhradní doby pojištění. Během náhradních dob pojištění občan sice neplatí důchodové pojištění, protože nemá příjem podléhající důchodovému pojištění, ale tato doba se přitom započítává do doby pojištění pro důchodové účely.

  • Započítávání náhradních dob pojištění je poměrně složité. V některých případech je rozdíl, v jakém rozsahu se doba pojištění započítává do doby nutné k přiznání starobního důchodu a do doby pojištění ovlivňující výši důchodu. V některých případech je to rozdílné. Např. doba pojištění získaná evidencí na úřadu práce do roku 2009 se do doby pojištěné nutné k přiznání důchodu hodnotí plně ze 100 %, do doby pojištění ovlivňující výši důchodu z 80 %.

 

Jaké jsou náhradní doby pojištění?

Náhradních dob pojištění je celkem 10. Do doby pojištění ovlivňující výši důchodu se v plné výši započítává pouze vojenská služba, péče o dítě a péče o bezmocnou osobu. Ostatní doby pojištění se započítávají do doby pojištění ovlivňující výši důchodu z 80 %. Náhradními dobami pojištění jsou:

  • Vojenská služba.
  • Péče o dítě do 4 let.
  • Péče o bezmocnou osobu ve II., III. nebo IV. stupni závislosti, ať už blízkou osobu nebo osobu žijící ve společné domácnosti závislou na péči jiné osoby.
  • Péče o osobu mladší 10 let, závislou na péči druhé osovy v I. stupni závislosti.
  • Studium před rokem 2010. Maximálně však 6 let po dosažení 18 let. Od roku 2010 se studium nezapočítává, současní studenti tedy získají nižší dobu pojištění než jejich rodiče.
  • Civilní služba.
  • Teoretická nebo praktická příprava osoby se zdravotním postižením na zaměstnání.
  • Pobírání invalidního důchodu třetího stupně.
  • Pracovní neschopnost po skončení výdělečné činnosti, ať už vzniklé na konci zaměstnání nebo v ochranné lhůtě.
  • Evidence na úřadu práce. Do doby pojištění se započítává vždy doba, kdy se pobírá podpora v nezaměstnanosti. Doba, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává maximálně v rozsahu 3 let.

 

Jak ovlivňuje doba pojištění výši důchodu?

Základními vstupními údaji při výpočtu státního důchodu jsou osobní vyměřovací základ a získaná doba pojištění. Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy jsou násobeny koeficientem. Doba pojištění se započítává v celých ukončených letech, což je dobré si pohlídat a raději pracovat o několik týdnů déle, aby se ukončil celý rok pojištění.

  • Každý rok pojištění se započítává ze 1,5 % z výpočtového základu. Proto platí, že čím vyšší příjmy a doba pojištění, tím vyšší důchod.

 

Praktický příklad

Význam doby pojištění na výši státního důchodu si ukážeme na praktickém příkladu. Dle legislativy roku 2013 si vypočítáme důchod občana s jeho průměrnou měsíční mzdou za všechny roky v současné hodnotě (osobní vyměřovací základ) 30 000 Kč.

 

Výše důchodu v závislosti na době pojištění

Osobní vyměřovací základ Doba pojištění Výše důchodu

30 000 Kč

35 let

10 948 Kč

30 000 Kč

36 let

11 194 Kč

30 000 Kč

37 let

11 440 Kč

30 000 Kč

38 let

11 686 Kč

30 000 Kč

39 let

11 933 Kč

30 000 Kč

40 let

12 179 Kč

30 000 Kč

41 let

12 425 Kč

30 000 Kč

42 let

12 671 Kč

vlastní výpočet autora

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd celkem hlasů 4
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře