OSVČ a důchod 10 000 Kč? Výjimečně

28. 12. 2013 | Aktualizováno: 10. 1. 2014 Petr Gola

Odchodem do důchodu klesá životní úroveň všech občanů, výrazně zejména osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Dosáhnout na měsíční státní důchod ve výši 10 tisíc Kč měsíčně bude pro většinu OSVČ nemožné, proč?

 

Výše státního důchodu všech občanů závisí na dvou základních vstupních údajích: získané době pojištění a osobním vyměřovacím základu. Zatímco doba pojištění se u zaměstnanců a OSVČ neliší, tak osobní vyměřovací základ je rozdílný.

  • Do doby pojištění se u OSVČ i zaměstnanců započítávají roky, kdy je z jejich příjmu řádně odváděno důchodové pojištění a náhradní doby pojištění (např. evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, studium před rokem 2010, péče o dítě do 4 let).

 

Rozdílné stanovení osobního vyměřovacího základu

Osobní vyměřovací základ u zaměstnance je průměrná hrubá měsíční mzda zúčtovaná zaměstnavatelem v současné hodnotě. Při výpočtu důchodu v roce 2013 se hodnotí mzdy v jednotlivých letech 1986 až 2012, při výpočtu důchodu v roce 2014 se budou hodnotit mzdy v letech 1986 až 2013. Dřívější příjmy jsou násobeny koeficientem zohledňujícím inflaci. U OSVČ je osobní vyměřovací základ průměrným vyměřovacím základem, ze kterého bylo v jednotlivých letech placeno důchodové pojištění.

  • Vyměřovacím základem OSVČ pro placení důchodového pojištění není přitom dosažený zisk, ale polovina daňového základu (tedy polovina zisku).

 

Praktický příklad

Pan Novák dosáhne za rok 2013 zisku 300 000 Kč. Protože pan Novák zaplatí za rok 2013 důchodové pojištění z částky 150 000 Kč (300 000 Kč x 50 %), tak pro výpočet   důchodu za rok 2013 bude rozhodující částka 150 000 Kč, nikoliv 300 000 Kč, jak by            si mohl pan Novák mylně myslet.

 

Minimální vyměřovací základ – důchod 6 000 Kč

Osoby samostatně výdělečně činné platí důchodové pojištění z vyměřovacího základu, kterým je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji. V případě, že je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak platí OSVČ důchodové pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Za celý kalendářní rok 2013 je minimální vyměřovací základ 77 652 Kč a za rok 2014 je minimální vyměřovací základ 77 832 Kč.

 

  • Praktický příklad

V praxi se může stát, že důchodové pojištění v minimální výši platí i OSVČ s průměrným ziskem. OSVČ pan Černý dosáhne za rok 2013 příjmu ve výši 360 000 Kč, skutečné výdaje má minimální (např. 30 000 Kč), proto uplatní pan Černý výdaje 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost).

 

Text

Částka

Příjem

360 000 Kč

Skutečný výdaj

30 000 Kč

Paušální výdaj

216 000 Kč

(360 000 Kč x 60 %)

Dosažený skutečný zisk

330 000 Kč

(360 000 Kč – 30 000 Kč)

Daňový základ

144 000 Kč

(360 000 Kč – 216 000 Kč)

Skutečný vyměřovací základ pro platbu důchodového pojištění

72 000 Kč

(144 000 Kč x 50 %)

Minimální vyměřovací základ

77 652 Kč

Zaplacené důchodové pojištěníza rok 2013

22 675 Kč

(77 652 Kč x 29,2 %)

Částka ovlivňující výši důchodu za rok 2013

77 652 Kč

vlastní výpočet autora

 

Skutečný průměrný měsíční zisk OSVČ pana Černého za rok 2013 bude ve výši 27 500 Kč (360 000 Kč – 30 000 Kč): 12 měsíců). Na první pohled si může pan Černý myslet, že je příjem vyšší než průměrná hrubá mzda a mohl by očekávat i mírně nadprůměrný důchod cca okolo 12 tisíc Kč. Ve skutečnosti však pan Černý zaplatil důchodové pojištění z minimálního vyměřovacího základu 77 652 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě 6 471 Kč, tedy ani ne minimální mzdě.

 

Rozdíl ve výši důchodu

Nyní si vypočítáme měsíční důchod v případě, že by osobní vyměřovací základ při výpočtu důchodu pana Černého činil 27 500 Kč a 6 471 Kč. Výpočet je zjednodušen, neboť předpokládáme, že ve všech letech ovlivňujících výši důchodu by dosahoval pan Černý stejného příjmu, výpočet důchodu je proveden dle legislativy roku 2013. Rozdíl oproti roku výpočtu v roce 2014 by byl malý. Při výpočtu důchodu počítáme s vysokou dobou pojištění 42 let, v případě nižší doby pojištění by byl státní důchod nižší.

 

Výpočet důchodu (dle legislativy roku 2013)

Text

Částka

Částka

Osobní vyměřovací základ

6 471 Kč

27 500 Kč

První redukční hranice (do 11 389  Kč, ze 100 %)

6 471 Kč

11 389 Kč

Druhá redukční hranice (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %)

0 Kč

4 350 Kč

Výpočtový základ

6 471 Kč

15 739 Kč

Procentní výměra za odpracované roky(42 let x 1,5 %)

63,0

63,0

Procentní výměra důchodu(výpočtový základ x 63 %)

4 077 Kč

9 916 Kč

Základní výměra důchodu

2 330 Kč

2 330 Kč

Měsíční důchod

6 407 Kč

12 246 Kč

vlastní výpočet autora

 

Přestože by pan Černý získal vysokou dobu pojištění 42 let, tak by měl důchod pouze 6 407 Kč, nikoliv 12 246 Kč, jak by si mohl myslet vzhledem k dosaženému měsíčnímu zisku 27 500 Kč. Pro výpočet důchodu u OSVČ je rozhodující vyměřovací základ, tedy částka, ze které se platí důchodové pojištění.

 

Jak vysoký musí být zisk na důchod 10 000 Kč?

OSVČ musí počítat s nižším státním důchodem než mají zaměstnanci. Mít měsíční státní důchod 10 000 Kč a více je pro naprostou většinu OSVČ nedosažitelné. V přiložené tabulce máme pro zjednodušení uvedeny příklady v závislosti na ročním zisku a získané době pojištění, kdy bude mít OSVČ měsíční důchod 10 000 Kč. Opět je výpočet zjednodušen, neboť počítáme důchod dle legislativy roku 2013 a počítáme, že celkový osobní vyměřovací základ bude odpovídat aktuálnímu vyměřovacímu základu (tedy i zisku) za rok 2013.

 

Zisk za rok 2013

(příjem – výdaj)

Doba pojištění

Měsíční státní důchod

561 600 Kč

35

10 012 Kč

489 600 Kč

37

10 002 Kč

427 200 Kč

39

10 006 Kč

369 600 Kč

41

10 001 Kč

319 200 Kč

43

10 009 Kč

vlastní výpočet autora

 

V případě, že by OSVČ pan Zelený získal 35 let pojištění, tak by musel mít roční zisk 561 600 Kč, aby měl státní důchod 10 012 Kč. Např. při uplatnění 60% výdajového paušálu (ostatní živnost) by příjem musel být 1 404 000 Kč (výdaj by byl 842 400 Kč).

 

OSVČ mohou dobrovolně platit více

Zákon umožňuje OSVČ platit dobrovolně více na důchodovém pojištění, aby měly vyšší státní důchod. Jak jsme si ukázali na názorných příkladech, tak musí OSVČ počítat s poměrně nižší státní penzí. Zpravidla výhodnější variantou pro OSVČ je však již v produktivním věku počítat s nízkou státní penzí a zintenzivnit vlastní investice na důchod.

Komentáře