Zajímavé výpočty starobního důchodu

12. 6. 2017 Petr Gola

Výpočet státního starobního důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění. Při výpočtu starobního důchodu jsou zastoupeny prvky zásluhovosti i solidarity. Podívejme se na několik zajímavých výpočtů starobního důchodu v letošním roce.

 

Měsíční částka řádného starobního důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, když dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se osobní vyměřovací základ počítá z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění v letech 1986 až 2016.

 

Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech. Přičemž do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky a roky výkonu samostatné výdělečné činnosti, ale i náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění patří např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o dítě do 4 let věku, vojenská služba.

 

Základní výměra důchodu je vždy stejná

Každý starobní důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu činí v letošním roce 2 550 Kč a je ve všech případech stejná.

 

Praktický příklad 1)

Pan Mužík měl po celý produktivní život měsíční mzdu v současné hodnotě ve výši 40 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 44 let. Pan Kuchař měl po celý produktivní život měsíční mzdu v současné hodnotě ve výši 14 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 34 let. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 budou mít oba pánové základní výměru důchodu stejnou ve výši 2 550 Kč, přestože pan Mužík zaplatil výrazně více na sociálním pojištění a odpracoval více let.

 

Nelze hodnotit pouze dle posledních příjmů

Někteří lidé mají pochybnosti o správnosti výpočtu svého starobního důchodu, protože ho mají nižší než pracovní kolega, přičemž měli v posledním zaměstnání vyšší příjmy. Protože se při výpočtu důchodu hodnotí příjmy od roku 1986, tak může být porovnání měsíční částky důchodu se známým pouze dle příjmů v posledních letech nepřesné.

 

Praktický příklad 2)

Paní Malíčková měla v letech 1986 až 2009 průměrnou roční mzdu v současné hodnotě ve výši 25 500 Kč. V letech 2010 až 2016 měla průměrnou roční mzdu v současné hodnotě ve výši 14 400 Kč. Paní Malíčková získá dobu pojištění v rozsahu 43 let. Paní Zlatková měla v letech 1986 až 2009 průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě ve výši 19 400 Kč. V letech 2010 až 2016 měla průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě ve výši 22 300 Kč. I paní Zlatková získala dobu pojištění v rozsahu 43 let.

  • Osobní vyměřovací základ paní Malíčkové činí 22 978 Kč a při získání doby pojištění v rozsahu 43 let činí dle výpočtové formule letošního roku starobní důchod 12 334 Kč.
  • Osobní vyměřovací základ paní Zlatkové je 20 041 Kč a při získání doby pojištění v rozsahu 43 let činí dle výpočtové formule letošního roku starobní důchod 11 841 Kč.

Přestože tedy měla paní Zlatková v posledních letech citelně vyšší měsíční mzdu než paní Malíčková, tak její osobní vyměřovací základ je nižší, neboť při jeho výpočtu se hodnotí příjmy již od roku 1986.

 

Nehodnoťte pouze příjmy

Výši důchodu ovlivňuje získaná doba pojištění více než by někteří žadatelé o důchod mysleli. Při dostatečně vysoké době pojištění je přitom možné mít vyšší důchod než žadatel o důchod s vyššími příjmy, ale s nižší dobou pojištění. Důvodů pro získání nižší doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu v Česku je více: např. dlouhodobá nezaměstnanost, kdy evidence na úřadu práce se započítává do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu pouze v omezeném rozsahu, péče o dítě starší 4 let, dlouhodobý příjem pouze z pasivních příjmů jako je nájem nebo kapitálové příjmy, přičemž ve všech případech není žadatel o starobní důchod účasten na dobrovolném důchodovém pojištění.

 

Praktický příklad 3)

Paní Skálová má osobní vyměřovací základ 27 400 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 44 let. Paní Nová má osobní vyměřovací základ 30 100 Kč, ale získala dobu pojištění v rozsahu 42 let. Měsíční starobní důchod paní Skálové dle legislativy roku 2017 bude 13 320 Kč. Měsíční starobní důchod paní Nové bude 13 273 Kč. Paní Skálová bude mít tedy starobní důchod vyšší než paní Nová, přestože měla po celý život měsíční mzdu v současné hodnotě nižší o 2 700 Kč. Důvodem je získání doby pojištění vyšší o dva roky.

 

Výpočet je výhodný pro lidi s nízkými příjmy

Někteří lidé s nízkými příjmy se odchodu do důchodu bojí, protože mají strach z nízkého příjmu. Výpočtová formule důchodu je však pro lidi s nízkými příjmy výhodná a odchodem do důchodu si příliš finančně nepohorší. Při výpočtu starobního důchodu v Česku platí, že čím vyšší příjmy v produktivním věku, tím nižší náhradový poměr a tím vyšší pokles životní úrovně při odchodu do starobního důchodu.

 

Praktický příklad 4)

Pan Černý má osobní vyměřovací základ 12 200 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 42 let, měsíční starobní důchod bude mít 10 236 Kč. Pan Dokoupil má osobní vyměřovací základ 36 600 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 42 let, měsíční starobní důchod bude mít 14 338 Kč.

 

Zdroj obrázku: https://pixabay.com/

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězdNehodnoceno
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře