Neudržitelný: I. pilíř českého důchodového systému

15. 5. 2012 | Aktualizováno: 30. 1. 2016 Redakce

Český důchodový systém funguje dlouhé roky na průběžném financování. Roku 1994 vznikl druhý pilíř v podobě penzijního připojištění se státním příspěvkem. Převážná část penzijních fondů obdržela povolení ke svému vzniku během prvních dvou let fungování systému, tedy v letech 1994 a 1995. Od roku 2013 se stalo penzijní připojištění III. pilířem a II. pilíř začal fungoval prostřednictvím důchodových fondů penzijních společností. Kvůli malému zájmu občanů o vstup do II. pilíře je II. pilíř v průběžných krocích rušen a od roku 2016 se peníze do II. pilíře neodvádí. Účastníci II. pilíře o své peníze nepřijdou a budou si moci vybrat, zdali se nechají naspořené peníze vyplatit nebo je převedou do III. pilíře. Převod naspořených peněz proběhne koncem roku 2016. O II. a III. pilíři se píše velmi často, pro pochopení českého důchodového systému je však nezbytné vědět něco i o jeho základním a zatím naprosto dominujícím prvním průběžném pilíři.

Jak financovat důchody? Otázka, která trápí všechny státy

Existují dvě základní alternativy financování důchodů – systém průběžného financování a kapitalizace neboli fondové financování. Průběžný systém je financován z prostředků ekonomicky aktivních lidí, které jsou ihned přerozdělovány ve prospěch současných důchodců.

Výhody průběžného systému, tedy i systému, který dosud fungoval v Česku, bývají uváděny tyto:

  • zahrnuje ochranu všech jednotlivců,
  • snižuje administrativní náklady,
  • snižuje rizika ztráty prostředků nebo jejich hodnoty,
  • a současně stimuluje nižší odpovědnost jednotlivce.

Nevýhody spočívají naopak v závislosti systému na demografickém vývoji, na politickém vývoji a ovlivnitelnosti politiky věkovým spektrem voličů.

Druhá alternativa – fondové financování – klade větší důraz na zodpovědnost jednotlivce, přenáší finanční náročnost na obyvatele, umožňuje dosáhnout vyšších výnosů, nezatěžuje následující generace, snižuje zátěž veřejných financí a pozitivně ovlivňuje objem mandatorních výdajů. Umožňuje dosáhnout vyššího zhodnocení a důchodů lidem vyšších příjmových skupin.

 

Průběžný systém je v Česku dále neudržitelný

Název průběžného systému předznamenává i jeho funkčnost: v tomto systému dostávají penzisté důchod od státu, na který stát získává finanční prostředky od pracující části populace – a to formou odvodů na důchodové pojištění ze své mzdy nebo zisku.

  • Zaměstnanci odvádí na povinném důchodovém pojištění 6,5 % ze své hrubé mzdy, dalších 21,5 % odvádí na povinném důchodovém pojištění za zaměstnance jejich zaměstnavatel. Sociální pojištění placené zaměstnavatelem činí 25 % (z toho 21,5 % na povinném důchodové pojištění, 2,3 % na nemocenské pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti).
  • OSVČ odvádí na důchodovém pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí být sociální (důchodové) pojištění zaplaceno alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Jaké byly odvody na důchodovém pojištění občanů, kteří vstoupili do II. pilíře, se dočtete v sekci věnované II. pilíři. Všichni pracující občané se tak podílejí na výplatě penze současným důchodcům. Průběžný způsob financování (pay-as-you-go) nastavený nejenom v naší ekonomice je v dnešní podobě vzhledem k demografickým trendům dlouhodobě neudržitelný z následujících důvodů:

  • Prodlužuje se střední délka života 65letých občanů – občané pobírají penzi déle než v minulosti. Navíc se vyplácí nejenom starobní penze, ale také invalidní důchody a pozůstalostní důchody. V přiložené tabulce máme uvedenu průměrnou délku pobírání starobního důchodu, od roku 2000 se zvýšila o více než 3 roky.

 

Rok Průměrná délka pobírání starobního důchodu
2002 20,7 let
2004 21,3 let
2006 21,7 let
2008 22,3 let
2010 22,8 let
2012 23,3 let
2014 23,6 let

 

  • Stoupá počet občanů pobírajících starobní důchod. V červnu 2015 vyplácela ČSSZ 2 362 155 starobních důchodů (řádných i předčasných dohromady. Ještě v roce 2006 vyplácela ČSSZ „jen“ 1 995 350 starobních důchodů.

Vzhledem k demografickým změnám rok od roku stoupají státní výdaje na všechny důchody, jak dokládají data ze statistické ročenky ČSSZ. Mezi roky 2006 až 2014 stouply výdaje na důchody o cca 115 miliard korun.

 

Rok Roční výdaje na důchody (miliard korun)
2002 210
2004 227
2006 261
2008 306
2010 340
2012 368
2014 376

 

Co by udrželo systém při životě? Děti

Výše jmenované trendy by zvrátila vysoká porodnost. Hovoří se však spíše o vymírání české populace. Z odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že bude dlouhodobě počet obyvatel Česka klesat. Na začátku 22. století tak bude v Česku zhruba 8,8 milionu obyvatel. A to ještě díky přistěhovalcům. Bez přílivu cizinců by v Česku žilo dokonce o 2,8 milionu lidí méně. Pouze přistěhovalci tak zaručí v příštích letech Česku alespoň částečný nárůst počtu obyvatel. V roce 2027 by tak měla mít ČR přes 10,8 milionu obyvatel. Bez imigrantů by se ale počet obyvatel Česka zvyšoval jen do roku 2013.

Populace výrazně zestárne. To je hlavní závěr statistiků. V roce 2059 se například více než zdvojnásobí počet lidí starších 65 let. Velice rychle bude také přibývat lidí v nejvyšším věku. Počet lidí starších 85 let se v roce 2068 zvýší na 6,6násobek. Zatímco teď žije v ČR 154 tisíc lidí ve věku nad 85 let, v roce 2068 jich bude přes jeden milion, tedy každý desátý. Za dalších 20 let má ale jejich počet klesnout na 762 tisíc.

 

Schodek 43,4 miliard korun za rok 2014

V posledních letech stát vyplácí na důchodech více, než kolik se vybere na důchodovém pojištění, důchody, tak musí být financovány i z jiných zdrojů než z vybraného pojištění. Za rok 2014 činil deficit 43,4 miliard Kč.

 

Rok Deficit (miliard Kč)
2010 29,5
2012 49,4
2014 43,4

 

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd celkem hlasů 12
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře