Dožijí se dnešní třicátníci důchodu?

Život pouze ze státní penze má pro dnešní generaci dva háčky: prvním je výše starobního důchodu, která zapříčiní propad životní úrovně; druhým, ještě zákeřnějším, je nastavení věkové hranice odchodu do důchodu tak, aby se jí málokdo byl schopen dopracovat…

Často kolem sebe slyšíme, že státní důchody nepokryjí naši životní úroveň ani z poloviny, že musíme sami šetřit. Druhým uchem slyšíme i o rostoucím věku pro odchod do starobního důchodu. Někdy si však plně neuvědomujeme, že právě tento fakt ušetří budoucím vládám nejvíce peněz. Mnozí se nekrácených starobních důchodů vůbec nedožijí, spousta lidí dostane pouze procento z toho, co by mohla mít – nezvládne se dopracovat do požadovaného věku a získá pouze krácený předčasný důchod. Kam až věková hranice pro odchod do důchodu poroste, je momentálně neznámé. Dnešní třicátníci mají momentálně propustku nastavenou na 67 let, dnešní náctiletí na 70 let.

Doba posledních důchodců na odpočinku

Během posledních 22 let se důchodový věk v Česku prodloužil o 7 let, viz i tabulka níže. Ukažme si posun na příkladu ženy se 2 dětmi. Narodila-li se v roce 1955, má nárok na plný starobní důchod po dosažení věku 60 let. Narodila-li se v roce 1961, půjde do starobního důchodu až po dosažení věku 62 let. Pro ženu narozenou v roce 1967 je již odchod posunut na 64 let a pro tu narozenou v roce 1977 na již výše zmíněných 67 let!

Důchodový věk je prodlužován v rámci tzv. malých důchodových reforem, které jsou tak trochu ve stínu aktuální velké důchodové reformy. Vedle prodlužování věku pro odchod do starobního důchodu jsou znevýhodňovány předčasné odchody do důchodu. To dává dohromady ne moc pěkný obrázek dnešních třicátníků, kteří budou muset pracovat ještě po dosažení věku 60 let. Mnozí toho nebudou schopni, zvláště v některých profesích. Člověk pracující v kanceláři vydrží zřejmě déle než třeba číšník nebo zedník. A teď ani nemluvíme o faktu, že určití zaměstnavatelé mohou rozvazovat pracovní poměry s lidmi ve vyšším věku, i když oni ještě práce schopni jsou.

Obtížnost dosažení věku pro vyplácení nekráceného starobního důchodu tak považujeme za problém opravdu vážnější, než jakým je samotná výše státních důchodů.

Důchodový věk se prodlužuje více než u sousedů

Trend pro vyšší důchodový věk můžeme sledovat ve všech vyspělých zemích. Česko však patří k těm, kde se zvyšuje nejrazantněji. Když bychom se v tomto ohledu chtěli porovnávat se sousedním Německem, které může být pro mnohé vzorovou ekonomikou s vyspělými státními systémy, důchodový věk se tam zvyšuje pomaleji.

Němci starší 35 let sice půjdou do řádného důchodu o něco později než stejně staří Češi, pro mladší ročníky už tomu bude však naopak. Mladí Češi budou muset „makat“ déle než dnešní náctiletí či dvacetiletí Němci. Důchodový věk 67 let totiž v Německu platí pro všechny občany narozené po roce 1964. V Česku nikoliv. Již jsme zmínili, že pro ročníky 1995 a další je aktuálně navrhován odchod do důchodu až v 70 letech.

Předčasný důchod bude v budoucnu standardem

Proč lidé odcházejí do předčasného důchodu? Když si odpovíme na tuto otázku, bude nám jasné, že předčasný důchod bude nuceno pobírat čím dále více lidí.

Do předčasného důchodu odcházíme kvůli zdravotním problémům, které ale nejsou dostatečné pro vznik nároku na invalidní důchod. Odcházíme také kvůli ztrátě zaměstnání a nemožnosti najití nového pracovního místa. Třetím důvodem je pak dostatek vlastních úspor, kdy si senioři chtějí ještě co nejvíce užít cestování a podobně.

Když si dovolíme ještě jednou srovnávat s Německem, tak tam odešel v loňském roce do předčasného důchodu téměř každý druhý penzista, a to přes to, že za každý rok předčasnosti činí v Německu krácení důchodu 3,6 %.

Tabulka: Věk odchodu do důchodu v Česku (do ročníku 1977)