V evropské legislativě sociálního zabezpečení je stanoven velmi důležitý mechanismus sčítání dob pojištění, který zaručuje občanům, kteří v produktivním věku pracují ve více členských zemích EU, že jim žádný odpracovaný rok nepropadne a bude se jim hodnotit pro důchodové nároky. Co je dobré vědět při práci v jiných zemích EU?
Při práci v členských zemích Evropské unie je nutné mít při práci vyřízeny všechny daňové a sociální záležitosti. Když práce v jiné členské zemi Evropské unie trvá déle než jeden rok a je z příjmu ze zaměstnání v dané zemi řádně odváděno sociální (důchodové) pojištění, potom vzniká již nárok na důchod z této země. Jestliže však trvá výdělečná činnost v této zemi kratší dobu než jeden rok, potom se odpracované měsíce, kdy bylo z příjmu řádně odváděno sociální pojištění, započítávají pro důchodové nároky v další zemi. Žádný odpracovaný měsíc v členské zemi EU, kdy jsou pracovní záležitosti administrativně a daňově v pořádku, nepropadne.
Princip sčítání dob pojištění
Pro přiznání státního důchodu v Česku nestačí dosáhnout řádného důchodového věku, ale žadatel o starobní důchod musí získat i potřebnou dobu pojištění. Uvedený princip platí i v ostatních zemích EU. Bez získání potřebné doby pojištění nemůže být státní důchod přiznán. Lidé, kterým nebyl státní starobní důchod přiznán, jsou následně odkázáni pouze na sociální dávky. V roce 2017 musí žadatelé o starobní důchod v Česku získat dobu pojištění minimálně v rozsahu 33 let. Potřebná doba pojištění se postupně zvyšuje a v roce 2018 bude nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 34 let a od roku 2019 již v rozsahu 35 let. Do potřebné doby pojištění pro přiznání státního starobního důchodu v Česku se přitom započítává nejenom získaná doba pojištění v Česku, ale i v jiných členských zemích Evropské unie.
Praktický příklad
Paní Nováková získala v Česku dobu pojištění v rozsahu 31 let, dále získala dobu pojištění v Německu v rozsahu 10 let. Paní Nováková dosáhne v Česku řádného důchodového věku v srpnu 2017. Paní Nováková splní podmínku pro přiznání českého starobního důchodu, protože se započítáním potřebné doby pojištění z Německa získá dobu pojištění v rozsahu 41 let. Bez uplatnění principu sčítání dob pojištění by paní Novákové nárok na starobní důchod v Česku nevznikl.
Důchodový věk není jednotný
Přestože je důchodová legislativa určitým způsobem harmonizována na evropské úrovni, a to zejména z důvodu, aby lidé pracující ve více členských zemích EU splnili podmínky pro přiznání starobního důchodu, tak národní důchodová legislativa jednotlivých členských zemí EU je odlišná. Liší se důchodový věk i samotná výpočtová formule státního důchodu. Lidé pracující v produktivním životě ve více členských zemí EU musí počítat s tím, že důchod z každé země budou pobírat od jiného věku.
Praktický příklad
Pan Černý (ročník narození 1955) pracoval v produktivním věku v Česku a na Slovensku. V obou zemích získal dobu pojištění v rozsahu 21 let. Řádný důchodový věk muže narozeného v roce 1955 v Česku je 63 let a 4 měsíce. Řádný důchodový věk muže narozeného v roce 1955 na Slovensku je 62 let a 76 dní. Pan Černý tedy uplatní žádost o starobní důchod nejdříve na Slovensku, neboť zde dosáhne důchodového věku dříve.
Jak se počítá důchod z každé země?
Pro výpočet starobního důchodu z každé členské země Evropské unie není rozhodující, zdali žadatel o starobní důchod v dané zemi bydlí či nebydlí. Státní důchod se počítá ve všech případech stejně. Výpočtová formule důchodu je v jednotlivých zemích však odlišná. V některých zemích je výše státního důchodu v porovnání s předchozími výdělky vyšší a v jiných nižší. Pro nárok na přiznání starobního důchodu platí institut sčítání dob pojištění, ale při výpočtu starobního důchodu z každé členské země se zohledňují pouze příjmy, ze kterých bylo v dané zemi odvedeno sociální pojištění, a získaná doba pojištění na území daného státu.
Praktický příklad
Pan Kučera odejde do starobního důchodu v Česku v roce 2017, přičemž pan Kučera získal v Česku dobu pojištění v rozsahu 29 let a v Rakousku v rozsahu 12 let. Protože pan Kučera bez započítání doby pojištění získané v druhé členské zemi EU, nezíská v Česku ani v Rakousku potřebnou dobu pojištění pro přiznání státního důchodu, tak bude pan Kučera pobírat z obou zemí poměrný starobní důchod. Pan Kučera tedy nebude mít dva plné důchody. V Česku bude poměrný důchod odpovídat získané době pojištění v rozsahu 29 let a v Rakousku v rozsahu 12 let.
Důchod z ostatních zemí
Při práci mimo země EU se veškeré důchodové záležitosti liší na tom, zdali má Česko s danou zemí uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení a jakým způsobem je v dané smlouvě řešena otázka důchodů. Při dlouhodobé práci v zahraničí je tedy vhodné znát předem své důchodové nároky.
Administrativní náročnost
Lidé, kteří pracovali v produktivním věku ve více zemích, by měli svým důchodovým nárokům věnovat dostatek pozornosti, a to v dostatečném předstihu. Veškerá administrativa je v takových případech složitější, s tím je potřeba počítat. Vždy je vhodné mít všechny doklady prokazující důchodové nároky v pořádku. U pověřených institucí je vhodné průběžně kontrolovat stav pojištění a případné nesrovnalosti co nejdříve vyřešit, nenechávat vše až na období podání žádosti o důchod.
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/