Dlouhodobé investice se vyplácí

Finanční trhy prochází častými změnami cen a hodnot cenných papírů. Řešením, jak dosáhnout zajímavého efektivního zhodnocení, jsou zejména pravidelné dlouhodobé investice.

Medvědí trhy, kdy ceny akcií výrazně klesají, a býčí trhy, kdy naopak ceny akcií značně rostou, se v posledních letech střídají rychleji než v minulosti. Dynamičtí investoři orientující se na krátkodobé investice tak mohou dosáhnout krátkodobě vysokého zisku, ale taky mohou utrpět citelnou ztrátu. Ideální načasování pro jednorázovou investici je pro většinu občanů velmi složité. Řešením je dlouhodobé investování. Snižuje riziko špatného načasování a umožňuje dosáhnout efektivního zhodnocení.

Efekt průměrování ceny

Při využívání strategie průměrování ceny se nakupuje za stejnou cenu (např. pravidelnou měsíční investici). Znamená to, že při poklesu kapitálových trhů se nakoupí více, při nárůstu zase méně titulů cenných papírů. Při využívání strategie efektu průměrování ceny nemohou investoři ztratit jako při jednorázové investici v nevhodnou dobu. Dlouhodobé pravidelné investování je výhodné, neboť efektivně nabízí zajímavější zhodnocení než u pevně úročených titulů (např. na termínovaném vkladu).

II. pilíř, III. pilíř = dlouhodobé investice

Občané, kteří vstoupí do II. nebo III. pilíře, budou své prostředky pravidelně dlouhodobě investovat. U své penzijní společnosti si budou moci vybrat konkrétní fond nebo jednu z nabízených investičních strategií (většinou v podobě strategie životního cyklu), která bude nejlépe vyhovovat jejich sklonu k riziku a investiční povaze. Investiční fond či strategii půjde přitom v průběhu let změnit. Mladší občané tak budou moci nejdříve zvolit investice do dynamického fondu a v produktivním věku dosáhnout zajímavého zhodnocení, několik let před odchodem do důchodu pak třeba změnit investici např. do fondu státních obligací. Před koncem investičního horizontu, tedy několik let před odchodem do důchodu, je totiž vhodné převést finanční prostředky do konzervativních cenných papírů, což fond státních obligací bude splňovat. Proti riziku je ochrání zákon, například pro II. pilíř je to §11 zák. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření.  

Čtěte dále: Základní pojmy důchodové reformy

Složené úročení hraje pro nás

Situace dnešních třicátníků není jednoduchá. Většina splácí drahou hypotéku. Často je jeden z partnerů na mateřské dovolené. Školné a kroužky pro naše děti jsou dražší a dražší. Státní důchod bude klesat a vlastní prostředky budou nutností. Účast v II. a III. pilíři je pro mladší občany řešením. Čím jsme mladší, tím je dlouhodobé investování vhodnější. Peníze totiž začnou časem vydělávat další peníze, což je cílem všech investorů. Důležitá je především pravidelnost investice, což je při účasti ve druhém i třetím pilíři splněno.

Platba (příspěvek, odvod) do II. pilíře je automaticky srážena z výplaty. Faktor času výrazně ovlivňuje, jak vysoké naše úspory nakonec budou.

• V přiložené tabulce máme uvedeno, jak moc ovlivňuje faktor času výslednou naspořenou částku. Například při účasti ve II. pilíři bude občan spořit do vybraného fondu 5 % ze své hrubé mzdy. Občan mající hrubou mzdu 30 000 Kč tak bude měsíčně spořit  1 500 Kč (30 000 Kč x 0,05). Při zhodnocení 4 % ročně bude činit za 10 let naspořená částka 220 792 Kč, za 20 let však nikoliv 441 584 Kč (2 x 220 792 Kč), jak by se mohlo na první pohled zdát, ale 547 619 Kč. Důvodem je právě složené úročení. Čím déle se spoří, tím vyšší je poměr úroků oproti vlastním vkladům. Při spoření 10 let tvoří úroky 40 792 Kč, což představuje 22,7 % vlastního vkladu. Při spoření 30 let tvoří úroky již 91 % vlastního vkladu.
  Při zmíněných výpočtech však není zohledněna inflace. Dá se tedy předpokládat, že v budoucnu, v důchodovém věku, bude reálná hodnota výsledné naspořené částky nižší, než je uvedeno v tabulce. Jinak řečeno, kdybychom tuto sumu peněz měli k dispozici právě nyní, pořídíme za ni více zboží, než tomu bude v době našeho odchodu do důchodu v budoucnu. Na vině je právě inflace, která způsobuje pokles hodnoty peněz v průběhu času.

vlastní výpočty autora

• Jak vidíme na výpočtech, za 30 let s pravidelným investováním 1 500 Kč a ročním 4% zhodnocením naspoříme více jak milión korun, což je jistě zajímavá částka. Naproti tomu za 5 let naspoříme necelých 100 tisíc Kč. Faktor času hraje, díky složenému úrokování, při zhodnocení naší investice velkou úlohu. Západoevropané myslí na penzi již okolo 30 let, což je optimální začátek pro vytvoření rezerv na důchod.
• Co je lepší: investovat 10 let 1 500 Kč měsíčně nebo 20 let 750 Kč měsíčně? Druhá varianta je správně. V obou případech sice činí vlastní vklad 180 000 Kč, vlivem složeného úročení je však naspořená částka v druhém případě vyšší. Při průměrném čtyřprocentním ročním zhodnocení činí v prvním případě naspořená částka 220 792 Kč, ve druhém případě 273 809 Kč. Rozdíl je tedy téměř 54 tisíc Kč. Dlouhodobé pravidelné investice se tedy vyplatí i při nižších měsíčních částkách.

Každá desetinka procenta rozhoduje

Zhodnocení každé investice rovněž závisí na připisovaném každoročním zhodnocení. Každá desetinka procenta ovlivňuje celkovou naspořenou částku. Proto je dobré vždy výběru investiční strategie věnovat dostatečnou pozornost a pečlivě si rozmyslet, kam peníze vkládat.