Díky dlouhodobě nepříznivému vývoji české populace, kdy se porodnost snižuje a zároveň se průměrný věk zvyšuje, dochází k poklesu ekonomicky aktivního obyvatelstva, a tudíž i plátců důchodového pojištění, ze kterého se financují starobní důchody. To s sebou přináší přísnější podmínky pro výpočet starobního důchodu u drtivé většiny občanů. V následujícím článku jsou uvedeny nejdůležitější faktory, které ovlivňují výpočet státního důchodu. Pro přehlednost je zde uvedeno také několik praktických příkladů.
Složení státního důchodu pro rok 2014
Pro lepší orientaci v článku si uvedeme, z čeho se skládají všechny státní důchody v ČR.
- Základní výměra důchodu je pro všechny občany ČR stejná a jedná se o 9% z průměrné mzdy v daném roce. Pro rok 2014 činí 2 340 Kč.
- Procentní výměra důchodu je složena z
- Doby pojištění, do které se započítávají nejen odpracované roky, ale také náhradní doby pojištění. Výše státního důchodu se s každým dalším rokem pojištění zvyšuje procentní výměra o 1,5 % z výpočtového základu.
- Osobní vyměřovací základ, tedy průměrná měsíční mzda za odpracované roky, z čehož se příjmy z minulosti přepočítají na současné hodnoty tak, že se vynásobí koeficientem zohledňujícím inflaci. V roce 2014 závisí na výdělku z let 1989 – 2013. Po jeho redukování dle redukčních hranic získáme výpočtový základ.
Praktický příklad
Na příkladu výpočtu důchodu podle norem z roku 2014 si ukážeme, co udělá s jeho výší 1 rok pojištění navíc.
Paní Růžová:
- Osobní vyměřovací základ: 27150 Kč (hodnotí se příjem v letech 1986 – 2013)
- Doba pojištění: 41 let
Paní Zelená:
- Osobní vyměřovací základ: 21150 Kč
- Doba pojištění: 42 let
V tabulce je uveden důchod obou žen a jejich rozdíl.
| Text | Částka |
| Měsíční důchod paní Růžová | 11 877 Kč |
| Měsíční důchod paní Zelená | 12 110 Kč |
| Měsíční rozdíl | 233 Kč |
| Roční rozdíl | 2 796 Kč |
Náhradní doby pojištění a jejich změny
Náhradní doby pojištění také nezůstaly beze změn. V minulých letech se událo několik zásadních změn, které krátí dobu pojištění, což se promítne na snížení důchodu.
- Od roku 1996 se do doby náhradního pojištění počítá při splnění doby 1 roku pojištění pouze doba strávená v evidenci úřadu práce, po kterou je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Započítává se také období, kdy se podpora nevyplácí nejvýše po dobu 3 let s tím, že do věku 55 let se připočítává se maximálně 1 rok.
- Doba studia se od roku 2010 nepočítá do náhradní doby pojištění, je však možné si tuto dobu dobrovolně připojistit.
Změny redukčních hranic
Výši důchodu ovlivňují také redukční hranice, podle kterých se redukuje osobní vyměřovací základ na výpočtový základ. Výše redukčních hranic není zákonem přímo stanovena, odvíjí se od průměrné mzdy, kterou každoročně aktualizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Redukční hranice pro rok 2014
- 1. redukční hranice do 11 415 Kč se započítává osobní vyměřovací základ ze 100%.
- 2. redukční hranice od 11 415 – 30 093 Kč se započítává osobní vyměřovací základ z 26%.
- 3. redukční hranice od 30 093 – 103 768 Kč se započítává osobní vyměřovací základ z 22 %.
- Nad 3. redukční hranici se započítává osobní vyměřovací základ ze 3 %.
Změny druhé redukční hranice v letech 2011-2014.
| Období | Druhá redukční hranice | Zápočet v druhé redukční hranici |
| Od 1. 1. 2011 do 29. 9. 2011 | 11 000 Kč – 28 200 Kč | 30 % |
| Od 30. 9. 2011 do 31. 12. 2011 | 10 886 Kč – 28 699 Kč | 29 % |
| Od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 | 11 061 Kč – 29 159 Kč | 28 % |
| Od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 | 11 389 Kč – 30 026 Kč | 27 % |
| Od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 | 11 415 Kč – 30 093 Kč | 26 % |
Praktický příklad
Ukážeme si, jak se promítá snižování druhé redukční hranice na výši důchodu pana Modrého:
- Doba pojištění: 41 let
- Osobní vyměřovací základ: 28 100 Kč
S využitím těchto údajů si spočítáme jeho důchod k 1. únoru 2011, k 1. listopadu 2011, k 1. únoru 2012, k 1. únoru 2013 a k 1. únoru 2014. Ve všech případech vycházíme ze stejných hodnot. Je zde dobře patrné snížení zápočtu druhé redukční hranice na procentní výměře starobního důchodu. V tabulce máme uveden měsíční důchod a v závorce součet základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. V letech 2011-2014 klesla procentní výměra z částky 9920 Kč na 9689 Kč. Mírný nárůst můžeme vidět v roce 2013, kdy došlo k posunu první redukční hranice a k navýšení základní výměry důchodu. Při výpočtu bylo nutné přihlédnout ke každoroční valorizaci (aktualizaci) základní výměry důchodu.
| Přiznání důchodu | Přiznaný měsíční důchod | Měsíční důchod v říjnu 2014 |
| 1. února 2011 | 12 150 Kč (2 230 Kč + 9 920 Kč) | 12 551 Kč |
| 1. listopadu 2011 | 11 996 Kč (2 230 Kč + 9 766 Kč) | 12 394 Kč |
| 1. února 2012 | 12 007 Kč (2 270 Kč + 9 737 Kč) | 12 205 Kč |
| 1. února 2013 | 12 110 Kč (2 330 Kč + 9 780 Kč) | 12 160 Kč |
| 1. února 2014 | 12 029 Kč (2 340 Kč +9 689 Kč) | 12 029 Kč |
vlastní výpočet autora
Zpřísňování podmínek
Zmiňované stárnutí české populace se musí nutně promítnout v aktualizaci reforem důchodového systému ČR. Trend je bohužel takový, že dochází k zpřísňování a znevýhodňování podmínek při výpočtu důchodu. Nejdůležitější faktory a změny, které jeho výši ovlivňují, jsme si uvedli v článku. Je tedy nutné počítat s nepříznivým vývojem i do budoucna.