Během produktivního života se některým občanům stane, že jsou po nějakou dobu v evidenci na úřadu práce. Jestliže si během pobírání podpory najdou práci, tak krátkodobá nezaměstnanost výpočet státního důchodu příliš neovlivní. Dlouhodobá nezaměstnanost je však již problém. Výpočet důchodu je méně příznivý a státní důchod nemusí být vůbec přiznán.
Dosažení důchodového věku k přiznání státního starobního důchodu nestačí. Žadatel o starobní důchod musí získat i potřebnou dobu pojištění. Evidence na úřadu práce se však do doby pojištění započítává pouze v omezeném rozsahu. Při dlouhodobé nezaměstnanosti může být problém se splněním potřebné doby pojištění. V příštích letech více než v současnosti, protože potřebná doba pojištění pro přiznání důchodu se postupně zvyšuje.
- V letošním roce je nutné získat dobu pojištění v rozsahu 30 let, po roce 2018 bude zapotřebí získat pro přiznání starobního důchodu (řádného nebo předčasného) dobu pojištění v rozsahu 35 let.
Doba pojištění při nezaměstnanosti
Evidence na úřadu práce patří mezi náhradní doby pojištění. U náhradních dob pojištění se neodvádí z příjmu důchodové pojištění, přesto je tato doba započítávána při splnění zákonných podmínek do doby pojištění ovlivňující výši důchodu. Doba nezaměstnanosti jako náhradní doba pojištění se však započítává různě, závisí na termínu nezaměstnanosti a zdali v daném období náležela podpora v nezaměstnanosti či nikoliv.
Náleží podpora v nezaměstnanosti? Žádný problém
Po dobu, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti, tak se evidence na úřadu práce započítává do doby pojištění vždy. Výplata podpory v nezaměstnanosti je však časově omezena, délka se liší dle věku. Po skončení nároku na podporu v nezaměstnanosti se již evidence na úřadu práce od roku 1996 započítává v omezeném rozsahu, do konce roku 1995 se započítává evidence na úřadu práce plně bez omezení. Od roku 1996 se však evidence na úřadu práce, kdy již nenáleží podpora v nezaměstnanosti, započítává nejvíce v rozsahu tří let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod a doba evidence na úřadu práce před 55 rokem věku se započítává pouze v rozsahu jednoho roku. Delší nezaměstnanost znamená nižší dobu pojištění.
Dvojí metr na dobu pojištění
Doba pojištění je nejdůležitějším údajem každého občana pro důchodové účely. Celková doba pojištění je součet let, kdy bylo z příjmu odváděno důchodové pojištění a náhradních dob pojištění (např. studium v zákonném rozsahu, péče o dítě do 4 let věku nebo právě evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu). Doba pojištění je velmi důležitá ze dvou důvodů:
- Pro přiznání starobního důchodu je nutné získat potřebnou dobu pojištění. Bez potřebné doby pojištění není státní důchod přiznán a občan je odkázán na sociální dávky. Evidence na úřadu práce, která splňuje podmínku náhradních dob pojištění, získaná do konce roku 2009 se pro podmínku nároku na důchod započítává ze 100 %. Evidence na úřadu práce splňující podmínku náhradní doby pojištění, získaná od roku 2010 se již pro nárok na důchod započítává jen z 80 %.
- Výše státního starobního důchodu (řádného i předčasného) závisí na získané době pojištění a průměrné mzdě v současné hodnotě za odpracované roky (na osobním vyměřovacím základu). Čím vyšší doba pojištění, tím vyšší starobní důchod. Do doby pojištění ovlivňující výši důchodu se evidence na úřadu práce, která splňuje podmínku náhradní doby pojištění, započítává vždy z 80 %. Doba pojištění se při výpočtu hodnotí v celých ukončených letech.
Kdy snižuje nezaměstnanost průměrnou mzdu?
Výše státního důchodu závisí na době pojištění a průměrné mzdě v současné hodnotě. Jestliže se doba nezaměstnanosti započítává jako náhradní doba pojištění, potom z důvodu nulového příjmu podléhajícímu důchodovému pojištění po tuto dobu nedochází ke snížení průměrné mzdy v současné hodnotě. Tato doba evidence na úřadu práce se totiž započítává jako vyloučená doba pojištění. Jakmile však evidence na úřadu práce není hodnocena jako náhradní doba pojištění, potom se toto období nezapočítává jako doba pojištění a současně se sníží průměrná mzda za odpracované roky, neboť po tuto dobu občan neplatil důchodové pojištění.
- Delší nezaměstnanost tedy znamená nižší státní důchod, v budoucnu bude navíc přibývat případů, kdy kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti nebude přiznán ani starobní důchod.
- Řešením při chybění pár let doby pojištění pro přiznání státního důchodu může být dobrovolné důchodové pojištění. Důchodové záležitosti je tedy nutné plánovat dopředu a případně se včas přihlásit k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění.
Praktický příklad
Na praktickém příkladu si ukážeme, o kolik může z důvodu nezapočítání několika let evidence na úřadu práce jako náhradní doby pojištění, poklesnout státní měsíční důchod. Osobní vyměřovací základ (průměrná mzda v současné hodnotě) pro výpočet důchodu v roce 2014 se vypočítává z příjmů, ze kterých bylo řádně odvedeno důchodové pojištění v letech 1986 až 2013, přičemž se dřívější příjmy násobí koeficientem zohledňujícím inflaci, aby byly příjmy v jednotlivých letech mezi sebou porovnatelné.
První varianta
V prvním případě byla paní Červená v evidenci na úřadu práce, kdy ji již nenáležela podpora v nezaměstnanosti, v celkovém rozsahu tří let. Paní Červená získá dobu pojištění v rozsahu 38 let. Přepočtený roční příjem, kromě tří let, evidence na úřadu práce, kdy již nenáleží podpora v nezaměstnanosti, činí 270 000 Kč, což odpovídá průměrné měsíční mzdě 22 500 Kč.
|
Text |
Částka |
| Celková vyloučená doba |
1 095 dní (3 roky x 365 dní) |
| Celkový přepočtený příjem v letech 1986 až 2013(podléhající sociálnímu pojištění) |
6 750 000 Kč (25 let x 270 000 Kč) |
| Celkový počet dní v letech 1986 až 2013 |
10 227 dní |
| Průměrný počet dní v měsíci |
30,4167 (365 dní: 12 měsíců) |
| Osobní vyměřovací základ |
22 482 Kč ((6 750 000: (10 227 – 1 095)) x 30,4167) |
| Získaná doba pojištění |
38 let |
| Měsíční státní důchod |
10 448 Kč |
vlastní výpočet autora
Kdyby paní Červená uvedené tři roky pracovala a měla příjem v současné hodnotě 22 500 Kč, potom by měla státní důchod vyšší pouze nepatrně. Osobní vyměřovací základ by byl shodný, ale získala by dobu pojištění 39 let (evidence na úřadu práce se započítává jako náhradní doba pojištění z 80 % a při výpočtu důchodu se hodnotí pouze doba pojištění v celých ukončených letech). Kdyby paní Červená po celou dobu pracovala a nebyla v evidenci na úřadu práce, tak by měla měsíční důchod 10 702 Kč.
Druhá varianta
Ve druhém případě bude paní Červená v evidenci práci, kdy ji již nenáleží podpora v nezaměstnanosti celkem 5 let. Vše od roku 1996. Dva roky se tedy již nebudou započítávat do doby pojištění (z 80 %) a dva roky sníží osobní vyměřovací základ. Vypočítejme si, o kolik nižší důchod bude v tomto případě paní Červená mít.
|
Text |
Částka |
| Celková vyloučená doba |
1 095 dní (3 roky x 365 dní) |
| Celkový přepočtený příjem v letech 1986 až 2013(podléhající sociálnímu pojištění) |
6 210 000 Kč (23 let x 270 000 Kč) |
| Celkový počet dní v letech 1986 až 2013 |
10 227 dní |
| Průměrný počet dní v měsíci |
30,4167 (365 dní: 12 měsíců) |
| Osobní vyměřovací základ |
20 685 Kč ((6 210 000: (10 227 – 1 095)) x 30,4167) |
| Získaná doba pojištění |
36 let |
| Měsíční státní důchod |
9 807 Kč |
vlastní výpočet autora
Ve druhé variantě je měsíční důchod nižší oproti první variantě o 641 Kč (o 6,1 %). Každý rok nezaměstnanosti navíc by tento rozdíl významně snižoval. Evidence na úřadu práce, která se nezapočítává do náhradní doby pojištění, tedy ovlivňuje výši měsíčního důchodu. S ohledem na výši státního důchodu se vyplatí přijmout i práci za minimální mzdu a důchod bude vyšší.
zdroj obrázku: http://compfight.com/search/reduction/1-3-1-1