Výše důchodu nezávisí pouze na dosahovaném příjmu, ale rovněž na získané době pojištění. Čím vyšší doba pojištění, tím vyšší důchod. Každý rok pojištění zvýší důchod více než si někteří občané připouští. Co se počítá do doby pojištění? Co jsou to náhradní doby pojištění?
Do doby pojištění se počítají roky, kdy je z příjmu řádně odváděno sociální pojištění. Ať už z práce nebo samostatné výdělečné činnosti. Dále se do doby pojištění započítávají náhradní doby pojištění. Během náhradní doby pojištění není sice příjem, přesto tato doba zvyšuje měsíční státní důchod.
Každý rok je možné započítat pouze jednou
Někteří občané během roku současně pracují pro více zaměstnavatelů a ze své hrubé mzdy řádně odvádí sociální pojištění. Nebo současně pracují a vykonávají samostatnou výdělečnou činnost. I když je během roku vykonáváno více činnosti nebo plyne více příjmů, ze kterých je řádně odváděno sociální pojištění, tak lze do doby pojištění každý rok započítat pouze jednou. Stejná situace je v případě, že maminka je doma na rodičovské dovolené s dvouletou dcerou a půlročním synem a pečuje tedy o dvě děti.
Které jsou náhradní doby pojištění?
- Studium před rokem 2010. Jako náhradní doba pojištění se započítávalo studium na střední nebo vysoké škole po 18. roce věku po dobu prvních šesti let. Od roku 2010 již studium mezi náhradní doby pojištění nepatří. Doba pojištění získaná studiem se dokládá při podání žádosti o důchod doklady o studiu (např. výuční list, maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom).
- Vojenská služba a civilní služba. Vojna se prokazuje při sepisování žádosti o důchod vojenskou knížkou. Kdo nemá vojenskou knížku, ten může tuto dobu vydokladovat např. prostřednictvím získaného potvrzení od Státního archívu Armády ČR.
- Osobní péče o dítě do 4 let věku. Doba péče o děti do 4 let věku se prokazuje při podání žádosti o důchodu. Při sepisování žádosti o důchod je potřeba předložit rodné listy dětí.
- Péče o dítě mladší 10 let, závislé na péči druhé osoby v I. stupni závislosti.
- Péče o blízkou osobu nebo osobu žijící ve společné domácnosti závislou na péči druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni.
- Pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Doba pobírání invalidního důchodu prvního nebo druhého stupně mezi náhradní dobu pojištění nepatří. S ohledem na výši starobního důchodu je tak pro invalidní důchodce prvního nebo druhého stupně vhodné, aby současně s pobíráním invalidního důchodu prvního nebo druhého stupně pracovali a měli příjem, ze kterého budou odvádět sociální pojištění.
- Doba pracovní neschopnosti po ukončení pracovního poměru, jestliže k nástupu na pracovní neschopnost došlo v ochranné lhůtě. V současné době činí ochranná lhůta 7 dní po skončení pracovního poměru.
- Evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu. Evidence na úřadu práce se pro důchodové účely započítává vždy do konce roku 1995. Od roku 1996 se jako náhradní doba pojištění hodnotí doba, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti a doba, kdy podpora v nezaměstnanosti nenáleží maximálně v rozsahu 3 let. Tříletá lhůta se zjišťuje zpětně a do 55 let věku se započítává maximálně jeden rok.
Hodnocení náhradních dob do doby pojištění pro přiznání důchodu
Pro přiznání státního důchodu musí žadatel o starobní důchod dosáhnout důchodového věku a současně musí získat potřebnou dobu pojištění. Nezískání potřebné doby pojištění je důvodem, proč není státní starobní důchod přiznán. Nejčasnějším problémem je především dlouhodobá nezaměstnanost. Jak jsme si uvedli, tak evidence na úřadu práce se počítá v omezeném rozsahu. Při dlouhodobé nezaměstnanosti nebude důchod přiznán a žadatel o důchod bude i v důchodovém věku odkázán na sociální dávky. V roce 2014 je nutné získat dobu pojištění v rozsahu 30 let. Náhradní doby pojištění se do doby pojištění pro přiznání státního důchodu počítají rozdílně. Do roku 2010 se hodnotí ze 100 %, od roku 2010 však již jen z 80 %.
Důchod závisí na době pojištění více než si někteří občané připouští
Výše státního důchodu závisí nejenom na příjmech v produktivním věku, ale i na získané době pojištění. Při výpočtu důchodu v roce 2014 se hodnotí výdělky v letech 1986 až 2013. Dřívější výdělky se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Že vyšší příjmy znamenají vyšší důchod, to je žadatelům o důchod srozumitelné, že však významně ovlivňuje výši důchodu i získaná doba pojištění, to již méně.
- Pro přehlednost, jak je každý rok pojištění důležitý s ohledem na výši státního důchodu, máme v přiložené tabulce vypočítán státní důchod dle legislativy roku 2014 při osobním vyměřovacím základu 25 350 Kč (průměrné měsíční mzdy za odpracované roky v současné hodnotě) při různých dobách pojištění. Pro zjednodušení tedy počítáme ve všech případech se stejným přepočteným příjmem za odpracované roky.
- Při výpočtu státního důchodu se doba pojištění hodnotí v celých ukončených letech.
Měsíční důchod v závislosti na získané době pojištění
(výpočet proveden dle legislativy roku 2014)
| Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Měsíční starobní důchod |
| 25 350 Kč | 31 let | 9 334 Kč |
| 25 350 Kč | 33 let | 9 785 Kč |
| 25 350 Kč | 35 let | 10 236 Kč |
| 25 350 Kč | 37 let | 10 687 Kč |
| 25 350 Kč | 39 let | 11 138 Kč |
| 25 350 Kč | 41 let | 11 589 Kč |
| 25 350 Kč | 43 let | 12 041 Kč |
| 25 350 Kč | 45 let | 12 492 Kč |
vlastní výpočet autora
Jak se započítává náhradní doba pojištění?
Do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu se náhradní doba pojištění započítává opět rozdílně. V plném rozsahu se do roku 2010 započítává pouze vojenská služba, péče o dítě do 4 let a doba péče o závislou osobu. Ostatní náhradní doby pojištění se do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu počítají jen z 80 %. Náhradní doby pojištění získané od roku 2010 se počítají do doby pojištění ovlivňující výši měsíčního státního důchodu z 80 %.
Zdroj obrázku: http://compfight.com/search/calculation/1-0-1-1