Práce na zkrácený úvazek nebo na dohodu?

1. 10. 2017 Petr Gola

Situace na trhu práce je příznivá, proto lépe hledají práci i aktivní důchodci, kteří chtějí pracovat pouze několik hodin denně. Zpravidla se rozhodují mezi prací na zkrácený úvazek nebo dohodu o provedení práce. Co je výhodnější pro příjemce starobního důchodu? A jak je to u lidí v předdůchodovém věku?

 

Z práce na zkrácený úvazek se odvádí vždy sociální pojištění a zdravotní pojištění, a to bez ohledu na hrubou měsíční mzdu. Z hrubé odměny z dohody o provedení práce se sociální pojištění a zdravotní pojištění neplatí, když je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně. Na dohodu o provedení práce je však možné pro jednoho zaměstnavatele pracovat během roku maximálně 300 hodin. U měsíčního příjmu 10 000 Kč a méně je tedy zdanění u práce na dohodu o provedení práce nižší. I dohoda o provedení práce však musí být sjednána písemně.

 

Praktický příklad

Starobní důchodce Skála pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 10 000 Kč. U zaměstnavatele podepíše prohlášení k dani a uplatňuje při výpočtu čisté měsíční mzdy daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Z důvodu uplatnění slevy na poplatníka se neplatí daň z příjmu. Z hrubé odměny je mu však odvedeno sociální pojištění ve výši 650 Kč (6,5 % z 10 000 Kč) a zdravotní pojištění ve výši 450 Kč (4,5 % z 10 000 Kč). Protože je pan Skála v řádném starobním důchodu, tak se při výpočtu zdravotního pojištění neprovádí dopočet do minima (minimální mzdy) jako u ostatních zaměstnanců. Pan Skála zaplatí na zdravotním pojištění vždy 4,5 %. Zaměstnavatel za pana Skálu zaplatí ještě na sociálním pojištění 2 500 Kč (25 % z 10 000 Kč) a na zdravotním pojištění 900 Kč (9 % z 10 000 Kč). Čistá mzda obdržená na účet činí tedy 8 900 Kč (10 000 Kč – 650 Kč – 450 Kč). Mzdové náklady zaměstnavatele jsou 13 400 Kč (10 000 Kč + 2 500 Kč + 900 Kč).

 

Paní Dvořáková je rovněž v řádném starobním důchodu a přivydělává si na dohodu o provedení práce. Sjednaná hrubá měsíční odměna činí 10 000 Kč. U zaměstnavatele rovněž podepíše prohlášení k dani a bude uplatňovat slevu na poplatníka. Prohlášení k dani je možné podepsat i při práci na dohodu o provedení práce. Protože je hrubá měsíční odměna do limitu, tak sociální a zdravotní pojištění nebude platit ani paní Dvořáková ani zaměstnavatel. Čistá odměna na účet bude činit 10 000 Kč a mzdové náklady zaměstnavatele budou rovněž 10 000 Kč. 

 

Jiné výhody zkráceného úvazku

S ohledem na výši čistého měsíčního příjmu je u měsíční odměny 10 000 Kč a méně výhodnější práce na dohodu o provedení práce. Práce na dohodu o provedení práce je však omezena počtem hodin. Když je měsíční odměna u DPP 10 001 Kč a více, tak je zdanění stejné jako u zkráceného úvazku a stejné jsou i některé další nároky (např. na nemocenskou). Při práci na zkrácený úvazek vzniká nárok nemocenskou, dovolenou nebo odstupné bez ohledu na výši hrubé mzdy. I v řádném starobním důchodu je možné pobírat současně důchod a nemocenskou (maximálně však 70 kalendářních dní v roce).  Z důvodu odvádění sociálního pojištění je možné po 360 odpracovaných dnech požádat o zvýšení důchodu, výpočtový základ se v takovém případě zvyšuje o 0,4 %. Zvýšení se však pohybuje většinou okolo 50 Kč až 100 Kč v závislosti na výši důchodu.

 

V předčasném důchodu pouze DPP

Předčasní důchodci nemohou mít až do dosažení řádného důchodového věku příjem zakládající účast na nemocenském pojištění. Předčasní důchodci tak mohou pracovat pouze na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně. Pokud je hrubá měsíční odměna u každého zaměstnavatele do limitu, tak mohou předčasní důchodci současně pracovat pro více zaměstnavatelů na dohodu o provedení práce.

 

Jak je to v předdůchodovém věku?

Pro lidi, kteří ještě nedosáhli důchodového věku je s ohledem na výpočet starobního důchodu výhodnější práce na zkrácený úvazek. Práce na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně totiž nezakládá účast na nemocenském pojištění, a protože se z ní neplatí sociální pojištění, tak se tento příjem nezohledňuje při výpočtu důchodu a odpracovaná doba se nezapočítává do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu. Práce na zkrácený úvazek se počítá do doby pojištění vždy, neboť je z hrubé mzdy odváděno sociální pojištění. V produktivním věku je vhodné pracovat na dohodu o provedení práce pouze při přivýdělku, např. během rodičovské dovolené (péče o dítě do 4 let věku se hodnotí jako náhradní doba pojištění) nebo k hlavnímu zaměstnání, kdy sociální pojištění je placeno z práce na standardní pracovní smlouvu.

 

Praktický příklad

Paní Martíková pracuje současně pro tři zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Ani z jedné dohody o provedení neplatí sociální pojištění a uvedené období se jí nehodnotí do doby pojištění pro přiznání státního důchodu ani do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu. Paní Martíková sice splní potřebnou dobu pojištění pro přiznání státního důchodu (od roku 2019 je to 35 let), ale získá nižší dobu pojištění a její osobní vyměřovací základ (průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě) bude díky rozmělnění příjmu za období práce na dohodu o provedení práce nižší. Státní důchod bude mít paní Martíková citelně nižší.

 

Zdroj obrázku: https://pixabay.com/

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd celkem hlasů 1
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře