Řada občanů má měsíčně více příjmů. Někteří lidé pracují pro dva zaměstnavatele, jiní podnikají a mají příjmy z pronájmu, další zaměstnanci si přivydělávají vlastní samostatnou výdělečnou činností. Jak ovlivňuje více měsíčních příjmů výpočet státního důchodu?
Jak vysoký bude starobní důchod, ať už řádný nebo předčasný, závisí na získané době pojištění a osobním vyměřovacím základu. Přitom platí, že čím vyšší doba pojištění a osobní vyměřovací základ, tím vyšší měsíční starobní důchod. Pro přiznání starobního důchodu v roce 2014 musí žadatel získat potřebnou dobu pojištění v rozsahu 30 let.
Jak je to s dobou pojištění?
Do doby pojištění se započítávají odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno důchodové pojištění, a dále náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřad práce v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu nebo studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu). Při práci během celého kalendářního roku pro dva zaměstnavatele na pracovní smlouvu, kdy je z hrubé mzdy řádně odváděno důchodové pojištění, se však doba pojištění zvyšuje pouze o jeden rok. V žádném případě není možné za jeden rok práce zvýšit dobu pojištění pro důchodové účely o dva roky.
Co je to osobní vyměřovací základ?
Výpočet osobního vyměřovacího základu v roce 2014 ovlivňují příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, v letech 1986 až 2013. Dřívější výdělky se přepočítávají koeficientem. Ve výsledku je tedy osobní vyměřovací základ na úrovni průměrné měsíční mzdy za odpracované roky v současné hodnotě.
Kdy zvyšují dvě práce důchod?
Vyšší příjmy mají pozitivní vliv na výpočet důchodu. Aby však veškeré příjmy vstupovaly do výpočtu důchodu, tak musí být z příjmů odváděno důchodové pojištění. Tato podmínka není vždy splněna. Podívejme se na nejčastější příjmy, ze kterých se neplatí důchodové pojištění.
- Práce na dohodu o provedení práce
V roce 2014 se neplatí z práce na dohodu o provedení práce důchodové pojištění, jestliže měsíční odměna činí 10 tisíc Kč a méně. Do roku 2012 se dokonce důchodové pojištění neplatilo z odměny na dohodu o provedení práce vždy, ať už byla odměna jakkoli vysoká. Odměna plynoucí z odměny o provedení práce do konce roku 2011 tedy nemá žádný vliv na výši starobního důchodu. Odměna na základě dohody o provedení práce od roku 2012 má vliv na výši důchodu pouze, když překročila v daném měsíci 10 tisíc Kč a bylo tedy z odměny odvedeno zaměstnavatelem na účet místně příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) důchodové pojištění.
- Práce na dohodu pracovní činnosti
V roce 2014 se do limitu 2 500 Kč z měsíční odměny plynoucí na základě dohody o pracovní činnosti neplatí důchodové pojištění. Limit se během let postupně zvyšoval.
- Přivýdělek u samostatné výdělečné činnosti
Každoročně stoupá počet zaměstnanců, kteří si během roku přivydělávají vlastní samostatnou výdělečnou činností. Mají tedy dva příjmy, mzdu od svého zaměstnavatele a příjem z provozované výdělečné činnosti. Samostatná výdělečná činnosti zaměstnanců je pro účely placení důchodového pojištění považována za vedlejší, což přináší určité výhody. Do stanoveného ročního limitu se totiž z hrubého zisku neplatí ze samostatné výdělečné činnosti důchodové pojištění. Pro celý rok 2014 činí limit 62 121 Kč, jedná se o hrubý zisk, tedy příjem – výdaj. Při výkonu samostatné výdělečné činnosti po část roku se tento limit poměrně snižuje. Zaměstnanci, kteří si přivydělávají vlastní samostatnou výdělečnou činností a budou mít za rok 2014 hrubý zisk např. 60 000 Kč, musí počítat s tím, že tento jejich příjem nebude mít na výši důchodu žádný vliv.
Praktický příklad
Paní Svobodová a paní Dvořáková odejdou v roce 2014 do starobního důchodu. Obě paní získají 41 let pojištění a pracovaly v letech 1986 až 2013 u stejného zaměstnavatele a měly vždy shodný příjem, po celé roky na úrovni současných 21 400 Kč.
- V letech 2008 až 2013 si paní Svobodová přivydělávala na základě dohody o provedení práce pro různé zaměstnavatele. Měsíční odměna byla každý měsíc 10 000 Kč.
- Paní Dvořáková pracovala v letech 2008 až 2013 ještě pro druhého zaměstnavatele na zkrácený úvazek, měsíční hrubá mzda byla vždy 10 000 Kč.
Vypočítáme se měsíční důchod paní Svobodové i paní Dvořákové dle legislativy roku 2014. Přivýdělek paní Svobodové nebude mít na výši důchodu žádný vliv, neboť z dohody o provedení práce neplatila důchodové pojištění. Paní Dvořáková z přivýdělku na zkrácený pracovní úvazek důchodové pojištění platila, proto bude mít tento druhý příjem pozitivní vliv na výši měsíčního státního důchodu.
1) Výpočet důchodu paní Svobodové
Paní Svobodová získala dobu pojištění v rozsahu 41 let a její průměrná měsíční mzda v současné hodnotě (osobní vyměřovací základ) činí 21 400 Kč.
| Text | Částka |
| Osobní vyměřovací základ | 21 400 Kč |
| První redukční hranice (do 11 415 Kč, ze 100 %) | 11 415 Kč |
| Druhá redukční hranice (od 11 415 Kč do 30 093 Kč, z 26 %) | 2 597 Kč |
| Výpočtový základ(11 415 Kč + 2 597 Kč) | 14 012 Kč |
| Základní výměra důchodu | 2 340 Kč |
| Procentní výměra za odpracované roky(41 let x 1,5 %) | 61,5 |
| Procentní výměra důchodu(14 012 Kč x 61,5 %) | 8 618 Kč |
| Měsíční důchod(2 340 Kč + 8 618 Kč) | 10 958 Kč |
vlastní výpočet autora
2) Výpočet důchodu paní Dvořákové
Paní Dvořáková získala rovněž dobu pojištění v rozsahu 41 let jako paní Svobodová, ale její průměrná měsíční mzda v současné hodnotě (osobní vyměřovací základ) je vyšší a činí 23 643 Kč (21 400 Kč + 2 243 Kč).
Výpočet osobního vyměřovacího základu
Zatímco paní Svobodové celkový přivýdělek ve výši 720 000 Kč (6 let x 10 000 Kč x 12 měsíců) nevstupoval do výpočtu důchodu, tak paní Dvořákové ano, neboť ze zkráceného úvazku odváděla důchodové pojištění. Celkový vyměřovací základ paní Dvořákové je vyšší o 754 092 Kč než paní Svobodové, poněvadž 10 000 Kč v roce 2008 má vyšší hodnotu než v roce 2013, koeficienty při výpočtu důchodu zohledňují inflaci. Výsledek jsme přepočítali.
- Celkový osobní vyměřovací základ (průměrná měsíční mzda v současné hodnotě) paní Dvořákové je vyšší o 2 243 Kč (754 092 Kč: 10 227 (počet dní v období let 1986 až 2013) x 30,4167 (průměrný počet dní v měsíci).
| Text | Částka |
| Osobní vyměřovací základ | 23 643 Kč |
| První redukční hranice (do 11 415 Kč, ze 100 %) | 11 415 Kč |
| Druhá redukční hranice (od 11 415Kč do 30 093 Kč, z 26 %) | 3 180 Kč |
| Základní výměra důchodu | 2 340 Kč |
| Výpočtový základ(11 415 Kč + 3 180 Kč) | 14 595 Kč |
| Procentní výměra za odpracované roky(41 let x 1,5 %) | 61,5 |
| Procentní výměra důchodu(14 595 Kč x 61,5 %) | 8 976 Kč |
| Měsíční důchod(2 340 Kč + 8 976 Kč) | 11 316 Kč |
vlastní výpočet autora
Závěrem
Paní Dvořáková bude mít měsíční starobní důchod vyšší než paní Svobodová o 358 Kč (11 316 Kč – 10 958 Kč). Důvodem je skutečnost, že paní Dvořákové se pro důchodové účely započítával přivýdělek v letech 2008 až 2013, zatímco paní Svobodové nikoliv.
- Výši státního důchodu totiž ovlivňují pouze příjmy, ze kterých je řádně odvedeno důchodové pojištění, na to je vhodné pamatovat již při sjednávání práce.
Zdroj obrázku: http://compfight.com/search/pensions/1-3-1-1