Naprostá většina důchodců nemá žádné daňové povinnosti, neboť z obdrženého důchodu se nikdy neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Z nadstandardních důchodů se však platí daň z příjmu fyzických osob. V praxi to bývá i případ lidí, kteří pobírají důchod ze zahraničí.
Od daně z příjmu fyzických osob je osvobozen důchod ve výši 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. Za kalendářní rok 2016 tedy do částky 356 400 Kč (36 x 9 900 Kč) a za kalendářní rok 2017 do částky 396 000 Kč (36 x 11 000 Kč). Uvedený limit platí pro starobní důchody, invalidní důchody i pozůstalostní důchody. Státní důchod nad uvedený limit pobírá velmi málo důchodců.
Praktický příklad
Paní Nováková pobírala v roce 2016 státní měsíční důchod ve výši 45 000 Kč. Žádné jiné další zdanitelné příjmy paní Nováková neměla. Roční důchod za rok 2016 činil tedy 540 000 Kč (45 000 Kč x 12 měsíců). Paní Nováková musí podat do 3. dubna 2017 daňové přiznání za rok 2016. Roční důchod nad limit pro daňové osvobození je příjmem dle § 10 zákona o dani z příjmu. Paní Nováková musí tedy vyplnit přílohu číslo dvě daňového přiznání. Do přílohy číslo dvě uvede částku 183 600 Kč (540 000 Kč – 356 400 Kč). I paní Nováková má nárok na uplatnění základní daňové slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Na dani z příjmu fyzických osob zaplatí paní Nováková částku ve výši 2 700 Kč (183 600 Kč x 15 % – 24 840 Kč).
Daňový rezident a zdanění důchodu ze zahraničí
Daňoví rezidenti zdaňují v Česku své celosvětové příjmy. Daňoví rezidenti tedy v Česku zdaňují i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Poplatníci jsou daňovými rezidenty v Česku, pokud mají v Česku bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území Česka jsou lidé, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Bydlištěm na území Česka se pro účely zákona o dani z příjmu fyzických osob rozumí místo, kde má daňový poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl se v tomto bytě zdržovat. Někteří daňoví rezidenti pobírají důchod ze zahraničí, který je na české poměry vysoký, neboť výše důchodu v absolutní hodnotě je ve vyspělých zemích světa vyšší než v Česku. V takových případech je nutné zdanit v Česku i důchod ze zahraničí. Tento zahraniční důchod se přepočítá pro daňové účely na české koruny jednotným kurzem.
Praktický příklad
Paní Kučerová je daňovým rezidentem v Česku. V roce 2016 vykonávala v Česku samostatnou výdělečnou činnost a daňový základ (příjem – výdaj) ze samostatné výdělečné činnosti činil 282 000 Kč. Paní Kučerová ještě obdržela zahraniční důchod ve výši 502 130 Kč (po přepočtu). Z Česka paní Kučerová prozatím důchod nepobírá. Souhrnný daňový základ za rok 2016 paní Kučerové činí 427 730 Kč (282 000 Kč + (502 130 Kč – 356 400 Kč). Zaokrouhlený základ daně (na stokoruny dolů) je 427 700 Kč a vypočtená daň z příjmu fyzických osob po uplatnění daňové slevy na poplatníka 39 315 Kč (427 700 Kč x 15 % – 24 840 Kč).
Výše příjmu neovlivňuje zdanění důchodu
V řádném starobním věku mohou starobní důchodci pracovat nebo podnikat bez omezení. Lze tedy mít libovolně vysoké příjmy a pracovat i na smlouvu na dobu neurčitou. Výše příjmu ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti přitom nemá žádný vliv na zdanění starobního důchodu. Daň z příjmu fyzických osob se za rok 2016 odvádí pouze z příjmu nad limit pro daňové osvobození. Při nadstandardních příjmech nad 840 000 Kč se v roce 2015 zdaňoval celý důchod. Dle rozhodnutí Ústavního soudu však došlo ke zrušení příslušného ustanovení v zákoně o dani z příjmu. Za rok 2016 tedy podléhají dani z příjmu fyzických osob pouze roční důchody nad 356 400 Kč, a to i při miliónových příjmech ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu.
Samostatná výdělečná činnost a vyplnění „přehledů“
Důchodci, kteří alespoň v některém měsíci roku 2016 vykonávali samostatnou výdělečnou činnost, musí podat na příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) a příslušné zdravotní pojišťovně přehled o příjmech a výdajích za rok 2016. Samostatná výdělečná činnost v důchodu je pro účely placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Sociální pojištění a zdravotní pojištění se vypočítá vždy z dosaženého hrubého zisku. Do přehledů se uvádí pouze příjem a výdaj ze samostatné výdělečné činnosti. Odvodům na sociálním pojištění a zdravotním pojištění nepodléhá ani část důchodu nad daňové osvobození. Sociální pojištění se z výkonu samostatné výdělečné činnosti neplatí, když je roční příjem ponížený o výdaje nižší než 64 813 Kč, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. Základní termín pro podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016 je do 2. května 2017.
Praktický příklad
Paní Boháčová obdržela za rok 2016 roční důchod ve výši 392 400 Kč. Hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2016 činil 191 600 Kč. Paní Boháčová bude platit sociální a zdravotní pojištění z částky 191 600 Kč. Do přehledů uvede roční příjem a výdaj za rok 2016 ze samostatné výdělečné činnosti, roční důchod nikoliv. Sociální pojištění za rok 2016 činí 27 974 Kč (191 600 Kč x 50 % x 29,2 %), zdravotní pojištění za rok 2016 činí 12 933 Kč (191 600 Kč x 50 % x 13,5 %).