Stejný příjem a rozdílná výše státního důchodu

22. 2. 2017 Petr Gola

Měsíční částku státního důchodu ovlivňují nejenom dosažené příjmy, ale i termín odchodu do starobního důchodu a získaná doba pojištění. Měsíční částka státního důchodu se tak může lišit o desítky procent, jak si ukážeme na vzorových příkladech.

 

Na praktických příkladech si vypočítáme, jak se moc se může měsíční státní důchod lišit při stejně vysokém osobním vyměřovacím základu (tedy průměrné měsíční mzdě v současné hodnotě za odpracované roky) při odlišných vstupních údajích ovlivňujících měsíční částku důchodu.

 

Rozdílná doba pojištění

Při výpočtu státního důchodu se započítává získaná doba pojištění v celých ukončených letech. V praxi se tak může dvěma lidem lišit měsíční státní důchod o stokoruny z důvodu několika dní.

 

Praktický příklad

Pan Adámek má osobní vyměřovací základ ve výši 26 745 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 16 073 dní, což se započítává jako 44 let. Pan Bárta má osobní vyměřovací základ rovněž ve výši 26 745 Kč, ale získal dobu pojištění v rozsahu 16 055 dní, což se započítává jako 43 let. Oba pánové odejdou do řádného starobního důchodu v roce 2017.

  • Pan Adámek bude mít měsíční starobní důchod ve výši 13 208 Kč.
  • Pan Bárta bude mít měsíční starobní důchod ve výši 12 965 Kč.

V našem zvoleném praktickém příkladu znamená vyšší doba pojištění o pár dní vyšší měsíční důchod o 243 Kč.

 

Volba předčasného důchodu

Při odchodu do předčasného důchodu je nutné počítat s krácením za předčasnost. Krácení u výpočtu předčasného důchodu je přitom trvalé a při dosažení řádného důchodového věku se nepřepočítává. Krácení u předčasného důchodu se provádí za každých 90 kalendářních dní předčasnosti. Lidé mající důchodový věk vyšší než 63 let mohou do předčasného důchodu odejít nejdříve v 60 letech. Kdo má řádný důchodový věk nižší než 63 let, ten může do předčasného důchodu odejít nejdříve tři roky před dosažením řádného důchodového věku.

 

Praktický příklad

Paní Hábová má osobní vyměřovací základ 29 140 Kč. Paní Hábová získá dobu pojištění v rozsahu 42 let a odejde do řádného starobnho důchodu. Paní Šmídová má osobní vyměřovací základ rovněž 29 140 Kč a získala dobu pojištění rovněž v rozsahu 42 let, ode odchází do předčasného důchodu dříve o 340 kalendářních dní. Obě paní odchází do starobního důchodu v roce 2017.

  • Měsíční řádný starobní důchod paní Hábové bude 13 116 Kč.
  • Měsíční předčasný důchod paní Šmídové bude 12 513 Kč.

Přestože obě paní měly stejné příjmy a získaly stejnou dobu pojištění, tak z důvodu odchodu paní Šmídové do předčasného důchodu o necelý rok před dosažením řádného důchodového věku, má paní Hábová měsíční důchod vyšší o 603 Kč. V případě, že by paní Šmídová odešla do předčasného důchodu ještě dříve, tak by byl finanční rozdíl ještě vyšší. Protože měla paní Hábová drobnou výluku v pojištění, tak měly obě paní stejnou dobu pojištění, i když paní Šmídová odešla do předčasného důchodu. V praxi však většina předčasných důchodců získá nižší dobu pojištění a finanční rozdíl je ještě vyšší, jak si ukážeme v dalším praktickém příkladu.

 

Praktický příklad

Pan Kučera má osobní vyměřovací základ 23 970 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 45 let. Pan Kučera odešel v roce 2017 do řádného důchodu. Pan Koutecký má osobní vyměřovací základ rovněž 23 970 Kč, ale získal dobu pojištění v rozsahu 42 let, protože odešel do předčasného důchodu dříve o 1 075 dní, tedy o necelé tři roky. Pan Koutecký odešel do předčasného důchodu dříve o necelé tři roky, aby bylo krácení za předčasnost nižší, protože krácení za předčasnost se provádí za každých 90 kalendářních dní.

  • Řádný starobní důchod pana Kučery bude 12 963 Kč.
  • Měsíční předčasný důchod pana Kouteckého bude 10 048 Kč.

Pan Kučera měl stejné příjmy jako pan Koutecký, ale měsíční důchod bude mít vyšší o 2 915 Kč. Pan Koutecký přestal pracovat o necelé tři roky dříve než pan Kučera, získal tedy nižší dobu pojištění a z důvodu odchodu do předčasného důchodu došlo při výpočtu důchodu ke krácení.

 

Předdůchod se nehodnotí jako doba pojištění

Předdůchod je možností, jak přestat dříve pracovat a vyhnout se krácenému předčasnému důchodu. Během předdůchodu jsou čerpány vlastní naspořené finanční prostředky v doplňkovém penzijním spoření. Pro využití předdůchodu musí být splněny zákonné podmínky. Doba čerpání předdůchodu však nepatří mezi náhradní doby pojištění a nezvyšuje tedy dobu pojištění ovlivňující výpočet starobního důchodu.

 

Praktický příklad

Paní Benešová má osobní vyměřovací základ ve výši 28 434 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 44 let. Paní Benešová odejde v roce 2017 do řádného důchodu. Paní Malá má osobní vyměřovací základ ve výši 28 434 Kč, ale získala dobu pojištění v rozsahu 42 let, neboť dva roky před odchodem do řádného důchodu čerpala předdůchod. Doba čerpání předdůchodu patří mezi vyloučené doby pojištění, proto nedošlo ke snížení osobního vyměřovacího základu z důvodu nulových odvodů na sociální pojištění během čerpání předdůchodu.

  • Měsíční starobní důchod paní Benešové bude 13 497 Kč.
  • Měsíční starobní důchod paní Malé bude 13 000 Kč.

Paní Benešová bude mít měsíční státní důchod vyšší o 497 Kč než paní Malá. Pokud by však paní Malá odešla do předčasného důchodu, tak by byl finanční rozdíl ještě vyšší.

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězdNehodnoceno
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře