Jaké mít příjmy v invalidním důchodu?

13. 9. 2016 Petr Gola

Invalidní důchodci mohou během pobírání invalidního důchodu pracovat, pokud vykonávaná práce svojí náročností, rozsahem a náplní odpovídá aktuálnímu zdravotnímu stavu. Jaký typ pracovního úvazku je vhodný pro invalidní důchodce I. a II. stupně?

 

Zejména invalidní důchodci I. a II. stupně by si měli během pobírání invalidního důchodu přivydělávat a mít vlastní příjmy. Doba pobírání invalidního důchodu I. a II. stupně se totiž nehodnotí do doby pojištění pro důchodové účely. Příjemci invalidního důchodu I. a II. stupně, kteří nepracují, tak nemusí získat potřebnou dobu pojištění pro přiznání invalidního důchodu. A i v řádném důchodovém věku budou pobírat nízký invalidní důchod. Invalidní důchodci si nemohou dosažením řádného důchodového věku finančně pohoršit. Vždy pobírají vyšší z důchodů, pobíraný invalidní důchod by se následně v 65 letech „přetransformoval“ na starobní důchod ve stejné výši.

 

Není příjem jako příjem

Aby se vykonávaná práce během pobírání invalidního důchodu I. a II. stupně počítala do doby pojištění, potom muselo být z příjmu odváděno sociální (důchodové) pojištění. Když není z příjmu odváděno sociální pojištění, tak tento příjem nemá žádný vliv na výši starobního důchodu. Pro invalidní důchodce I. a II. stupně je tedy s ohledem na výši starobního důchodu vhodné mít vlastní příjem, který podléhá platbě na sociálním pojištění. Pouze doba pobírání invalidního důchodu III. stupně patří mezi náhradní doby pojištění.

 

Praktický příklad 1)

Pan Novák pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši 6 084 Kč. Pan Novák si měsíčně přivydělává na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 9 000 Kč. Z finančních důvodů je pro pana Nováka dobře, že má vlastní příjem, protože vyjít pouze s  invalidním důchodem I. stupně je složité. Protože se však z měsíční odměny z dohody o provedení práce neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění, když je měsíční odměna 10 000 Kč a méně, tak se panu Novákovi tento příjem nehodnotí do doby pojištění pro účely starobního důchodu. Protože za všechny důchodce platí zdravotní pojištění stát, tak má pan Novák vyřešen pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny a nemusí si sám zdravotní pojištění platit jako osoba bez zdanitelných příjmů ve výši 1 337 Kč měsíčně (tj. 13,5 % z minimální mzdy 9 900 Kč), i když má příjem nepodléhající platbě zdravotního pojištění. Kdyby měl pan Novák měsíční odměnu z dohody o provedení práce 10 001 Kč a více, tak by se odpracovaná doba započítávala do doby pojištění pro výpočet starobního důchodu.

 

Praktický příklad 2)

Paní Šerá pobírá invalidní důchod II. stupně a současně si přivydělává na dohodu o pracovní činnosti s měsíční odměnou 9 000 Kč. Z dohody o pracovní činnosti se platí sociální pojištění a zdravotní pojištění, když je měsíční odměna 2 500 Kč a více. Protože má paní Šerá měsíční příjem, ze kterého se platí sociální pojištění, tak se odpracované měsíce započítávají paní Šeré do celkové doby pojištění ovlivňující výši starobního důchodu.

 

Praktický příklad 3)

Paní Konečná pobírá invalidní důchod I. stupně a vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Výkon samostatné výdělečné činnosti během pobírání invalidního důchodu je považován za vedlejší zdroj příjmů. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, když je hrubý zisk do limitu. Za celý kalendářní rok 2016 je limitem částka 64 813 Kč, když je samostatná výdělečná činnost vykonávána pouze po část roku, tak se limit poměrně snižuje. Paní Konečná bude mít za celý rok 2016 příjem 121 600 Kč a výdaje ve výši 59 600 Kč. Hrubý zisk paní Konečné je 62 000 Kč (121 600 Kč – 59 600 Kč). Protože je hrubý zisk do limitu, tak paní Konečná nebude z dosaženého hrubého zisku platit sociální (důchodové) pojištění. Do doby pojištění se však započítávají pouze období, kdy je z příjmu odváděno sociální (důchodové) pojištění a dále náhradní doby pojištění.

 

Nižší příjem není na škodu

Při výpočtu starobního důchodu lidí, kteří pobírali invalidní důchod platí pravidlo, že osobní vyměřovací základ, ze kterého se počítá starobní důchod nemůže být nižší než osobní vyměřovací základ, ze kterého se počítal invalidní důchod. Toto opatření znamená, že pro invalidní důchodce je vhodné během pobírání invalidního důchodu pracovat i za nižší mzdu, než kterou pobírali před přiznání invalidity, důležité je, že se z příjmu odvádí sociální pojištění a tato doba se započítává do doby pojištění.

 

Nárok na daňové slevy

Všichni pracující invalidní důchodci mají nárok na daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně. Invalidní důchodci I. a II. stupně mají dále nárok na daňovou slevu na invaliditu ve výši 210 K měsíčně a invalidní důchodci III. stupně mají nárok na daňovou slevu na invalidu III. stupně ve výši 420 Kč měsíčně. Pro uplatnění daňových slev musí zaměstnanci u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani (růžový papír).

 

Kdy lze čerpat nemocenskou?

Pracující invalidní důchodci mohou pobírat nemocenskou jako ostatní zaměstnanci. Omezený nárok na nemocenskou mají pouze příjemci invalidního důchodu III. stupně. Nárok na nemocenskou však vzniká pouze z práce, ze které bylo odváděno sociální pojištění. Invalidní důchodci pracující na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně nebo na dohodu o pracovní činnosti s měsíční odměnou 2 499 Kč a méně, tak nemají v případě pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou.

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd celkem hlasů 5
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře