V řádném starobním důchodu je možné pracovat i na smlouvu na dobu neurčitou nebo podnikat. Mnozí důchodci tedy pracují nebo podnikají. Jaké daně platí ze svého příjmu výdělečně činní důchodci?
Daňové povinnosti výdělečně činných důchodců se liší v závislosti na tom, jak vysoký příjem mají, zdali vykonávají závislou činnost nebo samostatnou výdělečnou činnost a v případě práce v zaměstnaneckém poměru, jestli je práce vykonávána na základě standardní pracovní smlouvy nebo na základě některé z pracovních dohod. Podívejme se v praktických příkladech, jak se může zdanění lišit.
Práce na dohodu o provedení práce
Řada důchodců si přivydělává ke svému pravidelnému důchodu na základě dohody o provedení práce. Když měsíční odměna činí 10 000 Kč a méně, potom se z dohody o provedení práce neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Na základě dohody o provedení práce je možné pracovat pro více zaměstnavatelů současně a limit se posuzuje u každého ze zaměstnatelů zvlášť. U každého zaměstnavatele je možné odpracovat na základě dohody o provedení práce maximálně 300 hodin za rok.
Praktický příklad
Důchodce Čermák pracuje pro zaměstnavatele AB na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Z měsíční odměny se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Důchodce Čermák u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani a při výpočtu čisté odměny je uplatněna sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí důchodce Čermák nic na dani z příjmu fyzických osob. Nárok na daňovou slevu na poplatníka mají i pracující starobní důchodci. Pokud by důchodce Čermák pracoval na základě dohody o provedení práce ještě pro jiného zaměstnavatele, tak by již při výpočtu čisté měsíční odměny daňovou slevu na poplatníka uplatnit nemohl a z druhé odměny plynoucí z dohody o provedení práce by se již odvedla daň z příjmu.
Standardní pracovní smlouvy
V řádném starobním důchodu je možné pracovat i na základě standardní pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Když chce následně zaměstnavatel s pracujícím důchodcem ukončit pracovní poměr, potom musí zaměstnanci dát výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou jako ostatním zaměstnancům nebo musí být pracovní poměr ukončen vzájemnou dohodou. U pracujících starobních důchodců neplatí žádný speciální zrychlený způsob ukončení pracovního poměru.
Z měsíční hrubé mzdy je následně pracujícímu starobnímu důchodci odvedeno zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy), sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy) a záloha na dani z příjmu fyzických osob (15 % ze superhrubé mzdy ponížené o slevu na poplatníka). Zaměstnavatel dále platí za pracujícího starobního důchodce sociální pojištění (25 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění (9 % z hrubé mzdy). Pokud pracující starobní důchodce odvádí ze svého příjmu sociální pojištění, potom si může po odpracovaných 360 kalendářních dnech požádat o zvýšení starobního důchodu. Zvýšení činí 0,4 % výpočtového základu za každých 360 odpracovaných kalendářních dní. O zvýšení důchodu je nutné si písemně požádat na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení).
Praktický příklad
Starobní důchodce Modrý pracuje na základě pracovní smlouvy u zaměstnavatele XY. Hrubá měsíční mzda činí 25 000 Kč. Z hrubé mzdy je sraženo sociální pojištění 1 625 Kč (6,5 % z 25 000 Kč), zdravotní pojištění ve výši 1 125 Kč (4,5 % z 25 000 Kč) a daň z příjmu fyzických osob ve výši 2 955 Kč (25 000 Kč x 1,34 x 15 % – 2 070 Kč). Čistá měsíční mzda obdržená na účet činí tedy 19 295 Kč. Jakmile pan Modrý odpracuje alespoň 360 kalendářních dní, tak si bude moci požádat o zvýšení svého starobního důchodu.
Podnikání je vedlejší činností
Výkon samostatné výdělečné činnosti v řádném důchodu je považován pro účely placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Sociální i zdravotní pojištění se vypočítá vždy dle skutečně dosaženého hrubého zisku, není potřeba dodržet minimální vyměřovací základ. Když je hrubý zisk (příjem – výdaj) do limitu, tak se sociální pojištění neplatí. Za celý kalendářní rok 2017 je limitem částka 67 756 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. Zatímco za pracující starobní důchodce vyřizuje všechny daňové záležitosti zaměstnavatel, tak samostatně výdělečně činní důchodci si musí plnit sami své zákonné povinnosti vůči finančnímu úřadu, místně příslušné OSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně.
Praktický příklad
Paní Nováková bude po celý rok 2017 vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, v řádném starobním důchodu je od podzimu 2016. Za rok 2017 dosáhne hrubého zisku ve výši 190 000 Kč. Hrubý zisk je vyšší než limit, sociální pojištění bude paní Nováková platit. Na sociálním pojištění zaplatí 27 740 Kč (190 000 Kč x 50 % x 29,2 %). Na zdravotním pojištění potom 12 825 Kč (190 000 Kč x 50 % x 13,5 %). Na dani z příjmu fyzických osob 3 660 Kč (190 000 Kč x 15 % – sleva na poplatníka 24 840 Kč). Protože paní Nováková zaplatí z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění, tak bude mít rovněž nárok na zvýšení starobního důchodu.
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/