Z kterých příjmů se počítá starobní důchod?

24. 7. 2017 Petr Gola

Dosahované příjmy jsou jednou ze dvou základních vstupních položek při výpočtu starobního důchodu. Jak se příjmy v produktivním věku přepočítávají a jak ovlivňuje každá tisícikoruna výši důchodu?

 

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2016. Ze všech rozhodných příjmů se následně vypočítá osobní vyměřovací základ, což je průměrná měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky. Příjmy v jednotlivých letech se přitom přepočítávají na současnou úroveň příslušným koeficientem zohledňujícím inflaci.

 

V přiložené tabulce máme uvedeny koeficienty pro jednotlivé roky 1986 až 2016. Na výpočet starobního důchodu mají přitom vliv pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Příjmy, ze kterých nebylo zaplaceno sociální pojištění (např. příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy dle § 10 zákona o dani z příjmu), nemají na výši státního důchodu žádný vliv.

 

Rok Koeficient Rok Koeficient Rok Koeficient
1986 9,5248 1997 2,6394 2007 1,3114
1987 9,3296 1998 2,4144 2008 1,2127
1988 9,1216 1999 2,2308 2009 1,1719
1989 8,9058 2000 2,0928 2010 1,1511
1990 8,5914 2001 1,9284 2011 1,1251
1991 7,4450 2002 1,7969 2012 1,0899
1992 6,0791 2003 1,6835 2013 1,0899
1993 4,8533 2004 1,5788 2014 1,0711
1994 4,0939 2005 1,5010 2015 1,0396
1995 3,4546 2006 1,4080 2016 1,0000
1996 2,9177

 

Praktický příklad 1)

Pan Lokáček měl příjmy za rok 2000 ve výši 221 500 Kč. Přepočtený příjem roku 2000 činí tedy 463 556 Kč, neboť dosažený roční příjem se vynásobil koeficientem 2,0928. Přestože je roční příjem z roku 2000 při porovnání s aktuální úrovní mezd v národním hospodářství podprůměrný, tak díky zohlednění inflace je roční příjem pana Lokáčka za rok 2000 aktuální optikou nadprůměrný a nadprůměrně tedy ovlivní i výši starobního důchodu.

 

Praktický příklad 2)

Paní Králová má součet všech přepočtených ročních příjmů ve výši 10 955 504 Kč. Paní Králová nemá v průběhu pojištění žádnou vyloučenou dobu pojištění. Osobní vyměřovací základ paní Králové bude tedy 29 430 Kč (10 955 504 Kč: 11 323 dní) x 30,4167 dny). Celkový počet dní v letech 1986 až 2016 je totiž 11 323 a průměrný počet dní na jeden měsíc činí 30,4167 (365 dní: 12 měsíců).

 

Lidé mající současně více příjmů podléhajících platbě na sociálním pojištění si zvýší svůj osobní vyměřovací základ. Tyto příjmy se jednoduše sečtou.

 

Praktický příklad 3)

Paní Surá v roce 2016 pracovala pro dva zaměstnavatele. Pro prvního zaměstnavatele na standardní pracovní smlouvu s hrubou měsíční mzdou ve výši 19 800 Kč a pro druhého zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 11 000 Kč. Z obou příjmů je odváděno sociální pojištění, proto vyměřovací základ za rok 2016 bude 369 600 Kč (19 800 Kč + 11 000 Kč) x 12). V roce 2016 se z dohody o provedení práce neplatilo sociální pojištění, když měsíční odměna činila 10 000 Kč a méně.

 

Osobní vyměřovací základ se redukuje

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se osobní vyměřovací základ redukuje následovně: do částky 12 423 Kč se započítává ze 100 % a v redukční hranici od 12 423 Kč do 112 928 Kč se započítává z 26 %. K osobnímu vyměřovacímu základu nad 112 928 Kč se již nepřihlíží. Díky redukci osobního vyměřovacího základu mají lidé s nižšími příjmy relativně vysoký státní důchod a lidí s vyššími příjmy relativně nízký státní důchod. Důchodové podmínky jsou v Česku při mezinárodním srovnání pro lidi s podprůměrnými příjmy příznivé. Při porovnávání životní úrovně při odchodu do starobního důchodu je navíc potřeba zohlednit skutečnost, že ze státních důchodů se nikdy neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění a daň z příjmu pouze z ročního důchodu nad 396 000 Kč (platí pro rok 2017), přičemž takto vysoký státní důchod se pobírá v Česku výjimečně.

 

Jak tisícikoruna ovlivňuje výši důchodu?

V přiložené tabulce máme vypočítán starobní důchod u jednotlivých příjmů. Protože výše státního důchodu významně závisí i na získané době pojištění, tak ve všech případech počítáme se stejnou dobou pojištění, a sice v rozsahu 42 let. Jak je vidět z přiložené tabulky, tak u nízkých příjmů hraje každá tisícikoruna vyšší roli než u vyšších příjmů.

 

Osobní vyměřovací základ Doba pojištění Měsíční starobní důchod
11 500 Kč 42 let 9 795 Kč
12 500 Kč 42 let 10 390 Kč
21 500 Kč 42 let 11 864 Kč
22 500 Kč 42 let 12 028 Kč
51 500 Kč 42 let 16 778 Kč
52 500 Kč 42 let 16 942 Kč

 

Zdroj obrázku: https://pixabay.com/

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd celkem hlasů 1
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře