Někteří lidé odchází do předčasného důchodu, protože ztratí v předdůchodovém věku zaměstnání a nechtějí již nikde začínat znovu nebo nemohou novou práci najít. Při ztrátě zaměstnání je vhodné se evidovat na úřadu práce ve 40 letech ale i v předdůchodovém věku.
Z finančních důvodů je vhodné odejít vždy do řádného starobního důchodu. Pokud však nelze až do řádného důchodového věku z různých důvodů pracovat, potom může být předčasný důchod řešením dané životní situace. Při volbě předčasného důchodu však platí, že čím dříve se odejde do předčasného důchodu, tím vyšší krácení a nižší měsíční důchod. Krácení se u předčasného důchodu provádí za každých 90 kalendářních dní předčasnosti. Před odchodem do předčasného důchodu je tedy vhodné nejdříve vyčerpat podporu v nezaměstnanosti a teprve potom případně odejít do předčasného důchodu.
Výhody evidence na úřadu práce
Při ztrátě zaměstnání v předdůchodovém věku je vhodné se registrovat nejdříve na úřadu práce a teprve potom případně odejít do předčasného důchodu. Evidence na úřadu práce se při splnění zákonných podmínek počítá jako doba náhradní doba pojištění pro důchodové účely. Během evidence na úřadu práce náleží podpora v nezaměstnanosti. Za občany v evidenci na úřadu práce platí zdravotní pojištění stát. Občané starší 55 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti v rozsahu 11 měsíců. Z důvodu čerpání podpory v nezaměstnanosti je nižší krácení u předčasného důchodu a státní měsíční důchod je následně vyšší. V některých případech se díky evidenci na úřadu práce může ukončit další celý rok pojištění, což má opět pozitivní vliv na výši státního důchodu.
Praktický příklad 1)
Paní Veselá skončí pracovní poměr přesně tři roky před dosažením řádného důchodového věku. Paní Veselá ze začátku již nechce hledat novou práci a přemýšlí o předčasném důchodu. Následně si vše ještě rozmyslí a eviduje se na úřadu práce. Během dvou měsíců se paní Veselé podaří najít novou práci a paní Veselá odejde až do řádného starobního důchodu. Vyhne se tak krácenému předčasnému důchodu. Z důvodu práce získá paní Veselá i vyšší dobu pojištění.
- Při odchodu do předčasného důchodu přesně tři roky před dosažením řádného důchodového věku by měla paní Veselá měsíční předčasný důchod při získaní doby pojištění v rozsahu 41 let a výši osobního vyměřovacího základu (průměrné měsíční mzdě za odpracované roky v současné hodnotě) 25 240 Kč ve výši 9 443 Kč.
- Při odchodu do řádného starobního důchodu by měla paní Veselá při získání doby pojištění v rozsahu 44 let a výši osobního vyměřovacího základu 25 240 Kč ve výši 12 575 Kč.
Všechny výpočty jsme provedli dle legislativy roku 2016. Řádný důchod by měla paní Veselá vyšší o 3 132 Kč měsíčně (37 584 Kč ročně) vyšší než předčasný důchod. Hledání další práce se paní Veselé vyplatilo.
Praktický příklad 2)
Paní Novákové skončí pracovní poměr přesně tři roky před dosažením řádného důchodového věku. Paní Nováková získá ke dni skončení pracovního poměru dobu pojištění v rozsahu 40 let a 6 měsíců. Paní Nováková však neodejde ihned do předčasného důchodu, ale až po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti v rozsahu 11 měsíců. Paní Nováková má osobní vyměřovací základ ve výši 22 870 Kč.
- Při získání doby pojištění v rozsahu 40 let (počítají se pouze celé ukončené roky pojištění), výši osobního vyměřovacího základu 22 870 Kč a odchodu do předčasného důchodu přesně o tři roky dříve, by byl měsíční státní předčasný důchod 8 941 Kč.
- Při získání doby pojištění v rozsahu 41 let (díky evidenci na úřadu práce, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti, se ukončí další rok pojištění), výši osobního vyměřovacího základu 22 870 Kč a odchodu do předčasného důchodu dříve v rozmezí 721 dní až 810 dní před dosažením řádného důchodového věku, by byl předčasný důchod ve výši 10 047 Kč.
Když by se paní Nováková nejdříve evidovala po skončení pracovního poměru na úřadu práce a po dobu 11 měsíců pobírala podporu v nezaměstnanosti a teprve potom odešla do předčasného důchodu, tak by měla měsíční předčasný důchod vyšší o 1 106 Kč než kdyby odešla do předčasného důchodu ihned po skončení pracovního poměru (tedy tři roky před dosažením řádného důchodového věku). Všechny výpočty jsou provedeny dle legislativy roku 2016.
Proč se registrovat i během produktivního věku?
I pro občany v produktivním věku je vhodné se i pro několik málo měsíců registrovat na úřadu práce. Občané mladší 50 let mohou při splnění zákonných podmínek pobírat podporu v nezaměstnanosti v rozsahu 5 měsíců. Evidence na úřadu práce zvyšuje šance na získání nového pracovního uplatnění. Za občany v evidenci na úřadu práce platí zdravotní pojištění stát.
V zákonném rozsahu se evidence na úřadu práce započítává pro důchodové účely jako náhradní doba pojištění. Evidence na úřadu práce po dobu, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti, se započítává do doby pojištění pro důchodové účely vždy. Evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se doba tří let zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Získání potřebné doby pojištění je nutné nejenom s ohledem na přiznání starobního nebo invalidního důchodu, ale získaná doba pojištění ovlivňuje i výši starobního nebo invalidního důchodu. Čím vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční důchod.
Jestliže nedojde k registraci na úřadu práce po skončení pracovního poměru, potom je nutné počítat s tím, že se toto období nebude hodnotit pro důchodové účely a současně bude nutné platit zdravotní pojištění. Kdo se neregistruje na úřadu práce a nesplňuje podmínku státního pojištěnce, ten si musí platit zdravotní pojištění jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). V roce 2016 musí OBZP za každý měsíc platit zdravotní pojištění ve výši 1 337 Kč.