Jak se počítá průměrná mzda pro výpočet důchodu?

21. 3. 2016 Petr Gola

Výši starobního důchodu přiznaného v roce 2016 ovlivňuje získaná doba pojištění a výše průměrné měsíční mzdy za odpracované roky, tzv. osobního vyměřovacího základu. Jak se vypočítává průměrná měsíční mzda za odpracované roky? Podívejme se na praktické příklady.

 

Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční v současné hodnotě, kdy se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2015. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. V přiložené tabulce máme uvedeny přepočítací koeficienty pro jednotlivé roční příjmy při výpočtu státního důchodu v roce 2016.

 

Rok Koeficient Rok Koeficient Rok Koeficient
1986 9,1111 1996 2,7910 2006 1,3469
1987 8,9244 1997 2,5248 2007 1,2545
1988 8,7255 1998 2,3095 2008 1,1600
1989 8,5190 1999 2,1340 2009 1,1210
1990 8,2183 2000 2,0019 2010 1,1011
1991 7,1217 2001 1,8446 2011 1,0762
1992 5,8151 2002 1,7189 2012 1,0426
1993 4,6425 2003 1,6104 2013 1,0426
1994 3,9161 2004 1,5102 2014 1,0246
1995 3,3046 2005 1,4358 2015 1,0000

 

Výpočet osobního vyměřovacího základu

Při výpočtu osobního vyměřovacího základu v roce 2016 se nejdříve sečtou všechny přepočtené roční příjmy za roky 1986 až 2015. Souhrnná částka se následně vydělí počtem dní v daném období (10 957 dní) ponížený o vyloučené dny (tj. náhradní doby pojištění nebo nemoc) a vynásobí 30,4167 (to je průměrný den v měsíci). Tímto postupem se zjistí osobní vyměřovací základ neboli průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě, ze které se následně počítá starobní důchod.

 

Praktický příklad 1)

Paní Pokorná odejde v listopadu 2016 do řádného starobního důchodu. V roce 2016 měla na své poměry nadprůměrný příjem, výši důchodu ji však příjmy dosažené v roce 2016 neovlivní. Na výši důchodu přiznaného v roce 2016 mají vliv pouze příjmy v letech 1986 až 2015.

 

Praktický příklad 2)

Paní Krejčí odejde v dubnu 2016 do řádného starobního důchodu. V roce 2015 měla vysoké příjmy ze zaměstnání a dále z pronájmu a prodeje zděděného domu po tatínkovi. Do výpočtu důchodu však příjem z pronájmu ani z prodeje nemovitosti nevstupuje, protože z těchto příjmů nebylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění. Příjmy, ze kterých není zaplaceno sociální (důchodové) pojištění, nemají na výši důchodu žádný vliv.

 

Praktický příklad 3)

Pan Dvořák měl v roce 2005 roční příjem, ze kterého bylo zaplaceno sociální pojištění, ve výši 195 000 Kč. Pro důchodové účely se bude hodnotit za rok 2005 příjem ve výši 279 981 Kč (195 000 Kč x 1,4358).

 

Praktický příklad 4)

Pan Černý odchází v roce 2016 do starobního důchodu. Přepočtený souhrnný příjem pana Černého za roky 1986 až 2016 činí 9 438 152 Kč. Za celé roky získá pan Černý vyloučené doby pojištění v rozsahu 100 dní. Pan Černý získal dobu pojištění v rozsahu 42 let, jak vysoký státní starobní důchod bude pan Černý mít?

  • Osobní vyměřovací základ pana Černého bude 26 442 Kč (9 438 152 Kč: (10 957 dní – 100 dní) x 30,4167).
  • Měsíční starobní důchod bude 12 312 Kč. V přiložené tabulce máme proveden detailní výpočet. Dvěma základními vstupními údaji jsou osobní vyměřovací základ ve výši 26 442 Kč a doba pojištění v rozsahu 42 let.

 

Text Částka
Osobní vyměřovací základ 26 442 Kč
Doba pojištění 42 let
První redukční hranice

(do 11 883 Kč, ze 100 %)

11 883 Kč
Druhá redukční hranice

 (od 11 883 Kč do 108 024 Kč, z 26 %)

3 786 Kč
Výpočtový základ

(11 883 Kč + 3 786 Kč)

15 669 Kč
Zápočet za odpracované roky

(42 let x 1,5 %)

63,0
Procentní výměra důchodu

(15 669 Kč x 63 %)

9 872 Kč
Základní výměra důchodu 2 440 Kč
Měsíční starobní důchod

(2 440 Kč + 9 872 Kč)

12 312 Kč

 

Hrubá mzda  a vyměřovací základ

Osobní vyměřovací základ za všechny roky se počítá z vyměřovacích základů v jednotlivých letech. U zaměstnanců se přitom počítá hrubá mzda sjednaná zpravidla v pracovní smlouvě a u OSVČ (osob samostatně výdělečně činných) se počítá vyměřovací základ, ze kterého bylo v daném roce odváděno sociální pojištění.

 

Praktický příklad 5)

Zaměstnanec pan Novák má hrubou mzdu 25 000 Kč. Na svůj bankovní účet obdrží čistou mzdu ve výši 19 295 Kč, protože z jeho hrubé mzdy je mu jeho zaměstnavatelem sraženo 1 125 Kč na zdravotním pojištění, 1 625 Kč na sociálním pojištění a 2 955 Kč na záloze na dani z příjmu. Superhrubá mzda je 33 500 Kč, neboť zaměstnavatel pana Nováka za něj ještě odvádí sociální pojištění ve výši 6 250 Kč (25 % z hrubé mzdy) a 2 250 Kč na zdravotním pojištění (9 % z hrubé mzdy). Pro důchodové účely však není rozhodující superhrubá mzda ani čistá mzda, výši důchodu ovlivňuje pouze hrubá mzda zaměstnance.

 

Dva příjmy v jednom měsíci

Práce pro dva zaměstnavatele současně nebo podnikání při zaměstnání, pokud je z obou příjmů odváděno sociální (důchodové) pojištění, je s ohledem na výpočet starobního důchodu pozitivní. Do vyměřovacího základu za daný rok vstupují oba příjmy. Na výši důchodu mají vliv všechny příjmy, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění. Příjmy v jednom roce pro několik zaměstnavatelů nebo z podnikání se pro důchodové účely sčítají. Do doby pojištění se však jeden odpracovaný rok hodnotí jako jeden rok, i když byla práce vykonávána pro více zaměstnavatelů. Jeden rok pojištění nemůže být nikdy hodnocen při výpočtu starobního důchodu jako dva roky pojištění.

Hodnocení článku1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd celkem hlasů 4
Loading...

Líbí se Vám článek? Podpořte nás na Facebooku, nasdílejte článek svým přátelům.

Doporučte článek
Komentáře