Výpočet starobního důchodu pod lupou

28. 9. 2015 | Aktualizováno: 29. 9. 2015 Petr Gola

Měsíční výše pobíraného starobního důchodu závisí na celém průběhu pojištění. Konečnou výši měsíčního důchodu tak ovlivňuje celá řada faktorů. S čím je dobré při výpočtu starobního důchodu počítat a na co si dát pozor?

 

Pro přesný výpočet starobního důchodu v roce 2015 je potřeba znát příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2014, a dále získanou dobu pojištění.

  • Z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2014, se vypočítá průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, tzv. osobní vyměřovací základ.
  • Celková doba pojištění se počítá v celých ukončených letech a do doby pojištění se počítají odpracované roky plus náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, studium v zákonném rozsahu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu).

 

Dřívější příjmy se přepočítávají

Výpočet osobního vyměřovacího základu je poměrně složitější. Dřívější příjmy se násobí příslušným koeficientem zohledňujícím inflaci. Následně se veškeré přepočtené příjmy sečtou a přepočtenou na měsíční hodnotu. Aby se zabránilo snížení osobního vyměřovacího základ z důvodu nulového příjmu podléhajícímu sociálnímu pojištění během péče o dítě nebo z důvodu nemoci, tak se tyto dny vyloučí z výpočtu, čímž se zamezí rozmělnění osobního vyměřovacího základu.

 

Dlouhodobá nezaměstnanost je problém

Občané, kteří jsou dlouhodobě v evidenci na úřadu práce, ale musí počítat s tím, že dlouhodobá nezaměstnanost bude mít negativní vliv na výši osobního vyměřovacího základu. Mezi vyloučené dny totiž patří pouze evidence na úřadu práce, která se započítává jako náhradní doba pojištění. Evidence na úřadu práce se započítává do doby pojištění jako náhradní doba pojištění vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti a dále maximálně po dobu tří let, když již během evidence na úřadu práce podpora v nezaměstnanosti nenáleží, přičemž tato doba se zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.

 

Praktický výpočet osobního vyměřovacího základu

V přiložené tabulce máme uvedeny roční hrubé mzdy pana Černého ze zaměstnání v letech 1986 až 2014. Pan Černý odejde do starobního důchodu v roce 2015, proto potřebujeme vypočítat osobní vyměřovací základ pana Černého. Pan Černý nebyl nikdy nezaměstnaný, pouze dvakrát byl v daném období delší dobu v pracovní neschopnosti, tyto dny jsou hodnoceny jako vyloučená doba pojištění.

 

Příjmy pana Černého podléhající sociálnímu pojištění

(v letech 1986 až 2014)

Rok Roční příjem Vyloučené dny Koeficient Přepočetný příjem
1986 18 000 Kč 0 8,9778 161 601 Kč
1987 18 000 Kč 0 8,7938 158 289 Kč
1988 20 000 Kč 0 8,5978 171 956 Kč
1989 22 000 Kč 0 8,3944 184 677 Kč
1990 25 000 Kč 0 8,0980 202 450 Kč
1991 30 000 Kč 0 7,0174 210 522 Kč
1992 40 000 Kč 0 5,7300 229 200 Kč
1993 70 000 Kč 0 4,5745 320 215 Kč
1994 70 000 Kč 0 3,8588 270 116 Kč
1995 70 000 Kč 0 3,2563 227 941 Kč
1996 100 000 Kč 0 2,7501 275 010 Kč
1997 100 000 Kč 0 2,4879 248 790 Kč
1998 150 000 Kč 0 2,2757 341 355 Kč
1999 160 000 Kč 42 2,1027 336 432 Kč
2000 180 000 Kč 0 1,9726 355 068 Kč
2001 180 000 Kč 0 1,8176 327 168 Kč
2002 180 000 Kč 0 1,6937 304 866 Kč
2003 200 000 Kč 0 1,5869 317 380 Kč
2004 220 000 Kč 0 1,4881 327 382 Kč
2005 220 000 Kč 0 1,4148 311 256 Kč
2006 220 000 Kč 0 1,3272 291 984 Kč
2007 250 000 Kč 0 1,2361 309 025 Kč
2008 250 000 Kč 0 1,1430 285 750 Kč
2009 250 000 Kč 0 1,1046 276 150 Kč
2010 260 000 Kč 48 1,0850 282 100 Kč
2011 290 000 Kč 0 1,0605 307 545 Kč
2012 320 000 Kč 0 1,0273 328 736 Kč
2013 320 000 Kč 0 1,0273 328 736 Kč
2014 320 000 Kč 0 1,0000 320 000 Kč
celkem x 90 x 8 011 700 Kč

vlastní výpočet autora

 

Celkový přepočtený příjem pana Černého činí 8 011 700 Kč a celkový počet vyloučených dní je 90 dní. Nyní je tedy možné vypočítat osobní vyměřovací základ, neboli průměrnou měsíční mzdu. Celkový počet dní v letech 1986 až 2014 je 10 592 dní a měsíc má v průměru 30,4167 dní (365 dní: 12 měsíců). Od celkového počtu dní se odečtou ve výpočtu vyloučené dny.

 

Osobní vyměřovací základ = (8 011 700 Kč: (10 592 dní – 90 dní) x 30,4167) = 23 205 Kč

 

Průměrná měsíční mzda pana Černého za všechny roky činí 23 205 Kč. Průměrná mzda za všechny roky je tedy nižší než aktuální hrubá měsíční mzda 26 667 Kč (320 000 Kč: 12 měsíců). Důvodem je skutečnost, že výši osobního vyměřovacího základu v roce 2015 ovlivňují příjmy za 29 let a nikoliv pouze příjmy v posledních letech. U některých lidí může být finanční rozdíl větší než v případě pana Černého.

 

Osobní vyměřovací základ se při výpočtu důchodu redukuje. V první redukční hranici se počítá ze 100 %, v druhé redukční hranici z 26 %. V přiložené tabulce máme vypočítán starobní důchod pana Černého za předpokladu, že získal dobu pojištění v rozsahu 43 let. Každý rok pojištění se započítá z 1,5 % z výpočtového základu.

 

Text Částka
Osobní vyměřovací základ 23 205 Kč
První redukční hranice

(do 11 709 Kč, ze 100 %)

11 709 Kč
Druhá redukční hranice

(od 11 709 Kč do 106 444 Kč, z 26 %)

2 989 Kč
Výpočtový základ

(11 709 Kč + 2 989 Kč)

14 698 Kč
Základní výměra důchodu 2 400 Kč
Procentní výměra za odpracované roky

(43 let x 1,5 %)

64,5
Procentní výměra důchodu

(14 698 Kč x 64,5 %)

9 481 Kč
Měsíční důchod

(2 400 Kč + 9 481 Kč)

11 881 Kč

vlastní výpočet autora

 

Doba pojištění významně ovlivňuje důchod

Významně ovlivňuje měsíční výši starobního důchodu získaná doba pojištění. Každý rok hraje roli. Doba pojištění se počítá v celých ukončených letech, např. 42 let a 299 dní se počítá jako 42 let. Jestliže chybí do ukončení celého roku pojištění málo dní, tak je vhodné z důvodu ukončení celého roku pojištění odejít do starobního důchodu později.

  • V případě, že by pan Černý získal dobu pojištění v rozsahu 41 let, potom by jeho měsíční starobní důchod byl při stejném osobním vyměřovacím základu 11 440 Kč a kdyby získal dobu pojištění v rozsahu 45 let, tak by byl měsíční starobní důchod při stejném osobním vyměřovacím základu 12 322 Kč.
Komentáře