Získaná doba pojištění hraje v oblasti důchodu velkou roli. Bez získání potřebné doby pojištění nemůže být přiznán důchod. Při výpočtu státního důchodu platí, že čím vyšší doba pojištění, tím vyšší státní důchod.
Do doby pojištění se počítá nejenom odpracovaná doba, ale i náhradní doba pojištění. Mezi náhradní dobu pojištění patří i evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu. Během evidence na úřadu práce nemá občan příjem podléhající sociálnímu pojištění, přesto se mu tato doba započítává při splnění zákonných podmínek do doby pojištění pro výši státního důchodu.
Jak se počítá evidence na úřadu práce?
Evidence na úřadu práce do konce roku 1995 se započítává pro důchodové účely vždy. Od roku 1996 se započítává vždy pouze evidence na úřadu práce, když náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Když od roku 1996 během evidence na úřadu práce podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, tak se evidence na úřadu práce započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se doba tří let zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Delší nezaměstnanost bez nároku na podporu v nezaměstnanosti je tedy s ohledem na přiznání státního důchodu a jeho výše problém.
Praktický příklad
Pan Novák se narodil 10. 12. 1952. Řádný důchodový věk pana Nováka je 62 let a 10 měsíců. Do řádného důchodu odešel pan Novák 10. 10. 2015. Níže v textu máme uvedeno, kdy byl pan Novák v evidenci na úřadu práce a zdali se mu bude tato doba hodnotit pro důchodové účely. Pro názornost evidujeme dobu nezaměstnanosti od nejstarších dob.
- Od 1. 1. 2015 do dosažení řádného důchodového věku byl pan Novák v evidenci na úřadu práce a po celou dobu pobíral podporu v nezaměstnanosti, neboť občané starší 55 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti v rozsahu 11 měsíců. Tato doba se bude panu Novákovi hodnotit do doby pojištění, neboť pobíral podporu v nezaměstnanosti.
- Od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2009 byl pan Novák v evidenci na úřadu práce. Nejdříve pobíral 6 měsíců podporu v nezaměstnanosti a následně byl již bez podpory v nezaměstnanosti. Pro důchodové účely se panu Novákovi započítá celé období, od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008 pobíral podporu v nezaměstnanosti a od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2009 byl v evidenci na úřadu práce bez nároku na podporu 1,5 roku.
- Od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2004 byl pan Novák v evidenci na úřadu práce. Prvních šest měsíců měl nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tato doba se bude panu Novákovi hodnotit. Protože v daném období byl pan Novák mladší 55 let, tak se mu bude hodnotit pouze jeden rok evidence na úřadu práce, kdy neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti, tedy celý rok 2004. Druhá polovina roku 2003 se pro důchodové účely panu Novákovi nepočítá.
- Od 1. 2. 1995 do 30. 6. 1995 byl pan Novák v evidenci na úřadu práce s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Tato doba se bude panu Novákovi započítávat do doby pojištění, neboť do konce roku 1995 se započítává každá evidence na úřadu práce.
Dlouhodobá nezaměstnanost a důchod
Delší nezaměstnanost bez nároku na podporu v nezaměstnanosti je tedy s ohledem na přiznání státního důchodu a jeho výše problém. V horším případě není státní důchod přiznán, neboť není získána potřebná doba pojištění. V lepším případě je státní důchod nižší z důvodu rozmělnění průměrné mzdy za odpracované roky a získání nižší doby pojištění. V některých případech může být řešením dobrovolné důchodové pojištění, záleží na konkrétní situaci. Přihláška k dobrovolnému důchodovému pojištění se podává na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení). Minimální dobrovolné důchodové pojištění placené v roce 2015 činí 1 863 Kč. Evidenci na úřadu práce, která se již nezapočítává do doby pojištění pro důchodové účely, je možné dopojistit zpětně bez časového omezení.
Starobní důchod a doba pojištění
Nárok na starobní důchod v roce 2015 má občan, který získal dobu pojištění alespoň v rozsahu 31 let. V roce 2016 je nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 32 let. Doba pojištění pro přiznání starobního důchodu se bude i v následujících letech každoročně o jeden rok zvyšovat a od roku 2019 bude nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let. Bez potřebné doby pojištění nemůže být starobní důchod přiznán, přestože žadatel o starobní důchod dosáhl řádného důchodového věku. Z důvodu zvyšování potřebné doby pojištění bude dlouhodobá nezaměstnanost s ohledem na důchodové nároky v budoucnu ještě vyšší problém než v současnosti. Mít zaměstnání je tedy velmi důležité i s ohledem na výši důchodu.
Invalidní důchod a doba pojištění
Přiznání prvního stupně, druhého stupně nebo třetího stupně invalidity k pravidelné měsíční výplatě invalidního důchodu nestačí. Aby mohl žadatel o invalidní důchod měsíční dostávat invalidní důchod na svůj bankovní účet, tak musí získat potřebnou dobu pojištění, která se liší dle věku. Do 20 let je nutné získat dobu pojištění méně než 1 rok, od 20 let do 22 let alespoň 1 rok, od 22 let do 24 let alespoň 2 roky, od 24 let do 26 let alespoň 3 roky, od 26 let do 28 let alespoň 4 roky a nad 28 let alespoň 5 let. Pokud není získána potřebná doba pojištění, tak i při zdravotních problémech je občan odkázán pouze na sociální dávky, neboť nesplní podmínku pro výplatu invalidního důchodu. Při dlouhodobé nezaměstnanosti je přitom problém pobírat invalidní důchod.
Pozůstalostní důchody a doba pojištění
V případě úmrtí má manželka (manžel) nárok na vdovský (vdovecký) důchod a děti na sirotčí důchod. Základní podmínkou však je, že zemřelý pobíral starobní důchod nebo invalidní důchod nebo ke dni úmrtí splnil zákonnou podmínku pro pobírání starobního důchodu nebo invalidního důchodu nebo došlo k úmrtí v důsledku pracovního úrazu. Při dlouhodobé nezaměstnanosti však není splněna podmínka doby pojištění u invalidního důchodu a pozůstalí tak mohou být bez finančního zabezpečení. Pro účely sirotčího důchodu je legislativa příznivější, neboť stačí získat dobu pojištění v polovičním rozsahu potřebné doby pojištění pro přiznání invalidního důchodu.